Raymond Chandler

Raymond Chandler (23. 7. 1888 – 26. 3. 1959) americký spisovatel, celým jménem Raymond Thornton Chandler. Patří mezi zakladatele americké „drsné školy“. Jeho otcem byl železniční inženýr Maurice Chandler. Matka se jmenovala Florence Thornton. Oba měli irské kořeny. Otec byl příslušníkem kvakerské náboženské skupiny a měl potíže s alkoholem. Po osmiletém manželství otec od rodiny, žijící v prérijním městečku Plattsmouth v Nebrasce, odešel. Florence se poté i se synem vrátila do Irska. Tam však nebyla uvítána s nadšením. Rozvedené ženská s dítětem to měla v irské nábožensky založené společnosti hodně těžké. Florence odmítla další nabídky k sňatku a opět se se synem stěhovala. Dalším místem jejich pobytu byl Londýn. Ubytovali se u Raymondova strýce Ernesta, který měl advokátní praxi. Slíbil, že Raymondovi poskytne vzdělání. Dvanáctiletý Raymond s počátkem 20. století začal studovat na vyšší střední škole v Dulwichi. Byla to jedna z lepších soukromých středních škol. Raymond tam získal klasické evropské vzdělání. Spíše vynikal v matematice, než v humanitních vědách. Avšak ano v nich si nestál špatně. V záznamech je u něho vedena informace, že byl všestranně nadprůměrným studentem. Chtěl se stát právníkem, ale závislost na strýcových financích mu postup na další studium znemožnila. Strýc mu byl ochoten financovat maximálně jazykové kursy, které by mu zajistily práci ve státní správě. Další rok poté, co oslavil sedmnáctiny, strávil částečně ve Francii a částečně v Německu. Po dostudování se mu podařilo získat místo ve státní správě. Získal britské občanství a zaměstnání jako intendanční asistent na admiralitě. Někdy v této době napsal svoji první báseň, se kterou autor sám byl velice spokojen. Přestože by kritici tuto báseň ohodnotili špatnou známkou, nic nezabránilo tomu, že Raymond začal uvažovat o tom, že bude psát. Po půl roce místo na admiralitě opustil. Strýc z počátku s Raymondovy kroky nesouhlasil, ale nakonec mu opět pomohl. Seznámil synovce s pár vydavateli literárních revuí. V následujících čtyřech letech se občas objevilo dílo podepsané R. T. Chandler. Na živobytí to však nestačilo a tak vedle toho, na částečný úvazek, učil na škole, kterou sám absolvoval – v Dulwichi. V roce 1912 se rozloučil s Londýnem i Evropou a odjel do USA. Tehdy jej strýc naposledy finančně podpořil, aby měl na cestu. Matku zanechal v Londýně s příslibem, že jakmile se v Americe postaví na nohy, vezme ji k sobě. Tři roky na to skutečně Florence za synem dorazila. Bylo to do Kalifornie. Chandler střídal různá místa, k hojnosti to však bylo daleko. V roce 1917 se Raymond rozhodl a narukoval do kanadské armády. Odvedli jej do Francie a v zápětí velel rotě. Přežil zákopovou válku. Byl lehce raněn a převeleli jej do Anglie. Zde začal s pilotním výcvikem, ale než stačil nastoupit k vlastnímu boji, válka skončila. Válečné zážitky se podepsaly, či měly výrazný vliv, na tvorbě jeho ranných povídek. Chandler se později vrátil do Kalifornie. Zdravotní stav matky se po dobu Raymondovy nepřítomnosti zhoršoval. Byla ji diagnostikována rakovina. O Florence se starala rodina Gordona Pascala, s nímž Raymond narukoval. Stalo se to, že se Raymond sblížil s Gordonovou matkou. Jmenovala se Cissy Pascalová. Byla to krásná žena. Před lety se živila jako modelka. Věkový rozdíl mezi ní a Chandlerem činil 18 let. Třiapadesátiletá Cissy si vzala pětatřicetiletého Raymonda. Začal se psát rok 1924. Bylo to po čtyřleté známosti. Čekali na smrt Florence Chandlerové. K sňatku totiž nedávala souhlas a syn si netroufal matku neposlechnout. Raymond si Cissy vzal dva týdny po matčině smrti. V této době měl Raymond perspektivní práci. Pracoval v naftařské firmě. Začínal tam jako účetní a po tom hierarchickém žebříčku šplhal výš a výš. Udeřila hospodářská krize, ale tu Chanlerovi úspěšně ustáli. Současně s krizí přišlo i období prohibice a Chandler začal pít. Jeho potíže s alkoholem vedly v roce 1932 ke ztrátě zaměstnání. Vykopli ho z pozice viceprezidenta. V roce 1933 Chandler publikoval první povídku. A tak se jeho partnery staly šestákové časopisy, které sloužily jako líheň budoucích velkých autorů. Plat byl nevalný, obvykle 400 dolarů za kus. To pochopitelně Chandlerovi nestačilo a tak se vedle psaní živil příležitostným sběrem ovoce nebo vyplétal tenisové rakety. Za deset let koketování s pulpy, to jsou právě ty povídkové časopisy – nejčastěji Black Mask, publikoval jen 24 povídek. Zatím se ještě neodvažoval k psaní velkého románu. K napsání toho prvního jej popudil nakladatel Knopf, kterého dosavadní Chandlerova tvorba zaujala. Hrdinou Chandlerova prvního románu se stal Phil Marlowe, který se v první Chandlerově povídce „Vyděrači nestřílejí“jmenoval Mallory. V dalších pak nesl jméno Carmady nebo John Dalmas. Tento román byl pojmenován „Hluboký spánek“. Raymond tak debutoval v 51 letech. Nijak však díky svému dílu nezbohatl. Román se příliš dobře neprodával. Pravda. Přeci jenom si trochu existenčně pomohl. Přestěhoval se do lepšího bydlení. Za dalších dvacet let napsal sedm románů. Když nebyl se svým rozepsaným dílem spokojen, vyhodil ho a začal psát znovu. Tak prý to udělal s románem „Sbohem buď, lásko má“. Od psaní románů jej vytrhovaly jiné okolnosti. Zbavil se závislosti na alkoholu, i když čas od času se potíže s ním vrátily. Ozval se však i Hollywood. Chandler znal negativní osudy mnohých najatých Hollywoodem, přesto nabídku rád přijal. Filmový průmysl jej povolal v roce 1943. Svoje působení u filmu Chandler nepovažuje za ztracená léta. Napsal několik původních scénářů a na film adaptoval některé své knihy. Spolupracoval s celou řadou filmařů, např. s Billy Wilderem. Chandler s filmem intenzivně spolupracoval do roku 1945, pak už jen sporadicky do roku 1951. Chandlerova manželka Cissy zemřela ve 84 letech. Psal se rok 1954. Po její smrti Raymond padl do těžké deprese. Špatně snášel i Cissyno postupné chřadnutí před smrtí. Projevilo se to i v jeho knihách. Dva měsíce po manželčině smrti se spisovatel pokusil o sebevraždu zastřelením. Chandler se však ani nezranil. Pak si Chandlera vzaly na paškál bulvární plátky. Další knihu začal psát v roce 1957. Z nejhlubších depresí jej opět dostávaly ženy. Byla jí například britská nakladatelka Helga Greeneová. Ta dokonce od Raymonda získala příslib k sňatku. Jinou ženou v jeho životě byla sekretářka Jean Fracasseová. Ta také byla svědkem rozpadu Chandlerovy osobnosti. Ztrácel paměť a občas i vědomí. Pomocníkem byl alkohol. Prazvláštní konec v knize „Případ naruby“ tomu může být důkazem. V roce 1958 začal psát další knihu. Tu však už nedopsal. Román Poodle Springs dopsal až v roce 1989 Robert B. Parker. V březnu 1959 se Chandler vrátil do Kalifornie. Přijal čestné předsednictví Americké asociace spisovatelů detektivek. Další týden dostal zápal plic a za pár dní nato, 26. března 1959, zemřel.