Karel Čáslavský

Český filmový historik, archivář, publicista i duchovní otec Videostopu Karel Čáslavský pocházel z Lipnice nad Sázavou, kde trávil spolu s mladším bratrem Jiřím (1948) dětství. Již v těžké válečné době mu učaroval kinematograf a bystrý školák už tehdy prohlašoval, že půjde k filmu. Studia na Střední filmové škole v Čimelicích jej posunula nejprve k funkci asistenta produkce a později i režie, kterou vykonával od r. 1956 ve Filmovém studiu Barrandov (r. 1964 se režijně podílel po boku Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka na hudební komedii Kdyby tisíc klarinetů). Ten správný smysl kariéry a směr filmové tvorby přišel o sedm let později, kdy nastoupil do archivu Československé filmové tvorby. Zde se plně projevil a rozvinul jeho zájem o historii a archivářství, vždyť zaprášené filmové kotouče, staré noviny a pohlednice mu učarovaly už v jinošském věku. Specializoval se na americkou grotesku a němý film, posléze se do popředí jeho zájmu dostalo období let 1918 - 1945 a tzv. "pionýři" z počátků kinematografie. Pravým pokladem pro něj byly např. staré svitky z prvních třiceti let dějin filmu. Jeho "parketou" se staly TV pořady laskavého a inteligentního humoru - např. od r. 1979 to byl Komik a jeho svět. Scénky ze starých němých grotesek, jenž po Miloši Kopeckém "převzal" Milan Neděla měly u diváků velký úspěch a Karel Čáslavský připravil úctyhodných 228 dílů. Rok 1985 přinesl na obrazovku zcela novou filmovou soutěž - Videostop s fešáckým moderátorem Janem Rosákem. Neopominutelnou osobností pořadu byl arbitr - tímto spolumoderátorem a porotcem byl po celou dobu filmový historik Karel Čáslavský, který se díky Videostopu stal z neznámého plachého archiváře celorepublikově uznávaným znalcem filmové historie. Pořad se ihned stal velmi sledovaným a oba šarmantní pánové, sršící znalostmi i vtipem bodovali v žebříčcích oblíbenosti. Po několika letech a 186 dílech Videostop skončil a historik Čáslavský přijal další obrovskou výzvu - od r. 1992 se věnoval dokumentárnímu seriálu Hledání ztraceného času, orientovanému především na léta 1918 - 1945 a vysílaný Českou televizí. Po 10 let byl jeho autor i jediným moderátorem a pro milovníky prvorepublikové nostalgie i krutého Protektorátu připravil neuvěřitelných 500 dílů! "Hledání" uváděl prakticky až do své smrti a byly v něm mnohdy použity archivní filmové záběry, často velmi vzácné a prakticky neznámé. Dokumentární cyklus obsahoval tématické minisérie - např. Vltava v obrazech, Sokolská kronika nebo Filmy z Václaváku. Koncem 90. let se podílel jako odborný poradce ve snímku Mateje Mináče Všichni moji blízcí (1999), pojednávajícím o hrozbě nastupujícího nacismu a v r. 2006 asistoval Jiřímu Menzelovi ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Byl také autorem několika knih - např. Vlasta Burian-Král komiků, Tváře před kamerou nebo Hvězdy českého filmu 1 a 2. Jako vyznavač klasických mravních hodnot velmi obdivoval dobu První republiky - dobu Tomáše G. Masaryka a Karla Čapka a v r. 2002 obdržel Čestnou medaili TGM, udělovanou Předsednictvem Masarykova demokratického hnutí. Během vyhlašování výsledků ankety TýTý 2009 byl uveden do Dvorany slávy této soutěže. Svůj soukromý život si střežil, na veřejnost pronikla pouze zpráva, že jej v r. 2006 po dlouhodobém manželství navždy opustila manželka Květoslava. O několik let později i on sám velmi těžce onemocněl (plicní problémy) a prakticky poslední rok života strávil v nemocnici. V lednu 2013 v kruhu svých nejbližších - syna Petra (1986) a obětavé dcery Heleny (1988), jež se o něj do poslední chvíle starala, vydechl naposled a filmový svět ztratil jednoho z největších znalců kinematografie...