Julie Andrews

Julie Andrews Je dcerou učitele a klavíristky Barbary Morrisové, která se záhy provdala za kanadského tenoristu Teda Andrewse. Už od raného dětství mohla plně rozvíjet svůj hudební a herecký talent, neboť s rodiči vystupovala v různých varietních programech v rozhlase a TV. Ve dvanácti letech debutovala již samostatně na scéně London Palladium v revui Střecha ozářená svitem hvězd. V roce 1954 se představila na Broadwayi v muzikálu Sandy Wilsonové Kamarád a 1956-59 sklízela úspěch jako Líza Doolittleová v londýnské i broadwayské inscenaci muzikálu A. J. Lernera a Fredericka Loewa My Fair Lady (nominace na cenu Tony). 1960 opět trimfuovala v broadwayské produkci Lernerova a Loewova hudebního dramatu Král Artuš a jeho družina. Světovou popularitu jí přinesla její první film. role guvernantky, za jejíž ztvárnění v pohádkovém muzikálu Mary Poppins (r. R. Stevenson) byla poctěna Oscarem 1964, Zlatým glóbem 1964, cenou BAFTA 1964 a Donatellovým Davidem 1966. Zlatý glóbus 1965 a nominaci na Oscara 1965 si vysloužila úlohou temperamentní novicky Marie, která vnese radostnou pohodu do rodiny rakouského barona (Christopher Plummer), ve film. adaptaci sentimentálního muzikálu Oscara Hammersteina II. a Richarda Rodgerse Za zvuků hudby (r. R. Wise). Během 60. let se prosadila zejm. díky svým pěveckým a hereckým kreacím v hudebních komediích a muzikálech, v nichž však vytvářela pouze variace stejného typu hrdinek. Na deset let pak přerušila film. činnost a věnovala se koncertování, nahrávání gramofonových desek a hlavně práci v TV. Jednak zde vystupovala ve vlastním zábavném pořadu The Julie Andrews Hour (1972-73; osm cen Emmy), v sitcomu Julie (1992) a hlavně v řadě TV speciálů, např. Julie and Carol at Carnegie Hall (1962), The Julie Andrews Show (1966), Julie and Carol at Lincoln (1974), Julie Andrews: The Sound of Christmas (1987), The Sound of Julie Andrews (1995; nominace na cenu Emmy). Byla také průvodkyní a moderátorkou několika TV pořadů, věnovaných světu divadla a muzikálu. Obrat v její kariéře znamenala spolupráce s film. režisérem Blakem Edwardsem, v jehož hořkých komediích ztělesňovala zralé ženy, které musí čelit milostným problémům svých partnerů: zpěvačka Samantha v komedii Kus, oddaná manželka Gillian v komedii s vážnými podtóny To je život!. Za svůj výkon v úloze zpěvačky Victorie Grantové, která si v hudební komedii Viktor, Viktorie dopomůže k úspěchu převlečením za muže, byla J. A. nominována na Oscara 1982, obdržela Zlatý glóbus 1982 a Donatellova Davida 1983. Vážnější hereckou polohu si vyzkoušela v postavě houslové virtuózky Stephanie Andersonové, která v důsledku své těžké nemoci rekapituluje svůj život a vztahy ke svým blízkým, v psychologickém dramatu Duet pro jednoho (r. A. Končalovskij). Pod jménem Julie Edwardsová napsala dětské knížky Mandy (1971) a The Last of the Really Great Whangdoodles (1974). V březnu 1998 podstoupila v New Yorku nezdařenou operaci hlasivek, za niž dostala při mimosoudním vyrovnání mnohamilionové odškodnění. Britská královna jí udělila titul Dame (1999) a na MFF v San Sebastianu 2001 získala Cenu za přínos světovému filmu. Jejím prvním manželem byl výtvarník Tony Walton (1959-67) a 1969 se provdala za režiséra Blakea Edwardse.