Bolek Prchal

Bolek (Boleslav) Prchal pocházel z venkova z Vysočiny, z vesnice Okříšky, obecnou školu a gymnázium absolvoval v Třebíči. Mezitím ale vypukla první světová válka, Prchal narukoval a maturoval již na frontě. Po válce začal studovat Vyšší obchodní školu, ale v roce 1920 se přidal k Činoherní a operetní společnosti Josefa Burdy, u níž setrval do roku 1925, následovalo angažmá v Českém divadle v Olomouci (1925-1926) a v Městském divadle v Kladně (1926-1930). Pak již přišel do Prahy, kde zahájil své působení v Osvobozeném divadle (1930-1932). Poté byl režisérem ve Velké operetě, v nuselském Tylově divadle a v Divadle U Nováků. Za války pracoval pro Arénu a Uranii, hned po osvobození pak patřil ke spoluzakladatelům Divadla 5. května (1945-1946), následně v letech 1947-1948 působil v Divadle pracujících ve Zlíně. Po necelém roce v Zemském divadle v Brně se pak vrátil do Prahy a rok, který mu zbýval do konce života, strávil v Divadle státního filmu (1948-1949). Na divadelním jevišti byl Prchal oblíbeným představitelem rázovitých lidových postav, které pojímal za pomoci prostředků realistického herectví. Podobně jako na divadle byl angažován i ve filmu; z jeho více než osmdesáti filmových rolí žádná výrazněji nevynikla, jeho doménou byly nevelké postavičky různého sociálního postavení, zahrané ovšem s působivou lehkostí a přirozeností. Jeho prvním filmem bylo drama PŘED MATURITOU (1932), kde si zahrál profesora. Větších obrátek nabrala Prchalova práce pro film až koncem třicátých let, například v roce 1938 hrál ve čtrnácti filmech. Ve více než patnácti titulech pak hrál policisty nebo četníky, ztvárnil ale i řadu jiných profesí, vzhledem k jeho početné filmografii je nasnadě, že se objevil i v řadě dodnes známých komedií. Z jeho výstupů před filmovou kamerou vyniká jen několik málo výraznějších rolí, například zahradníka ve veselohře PŘÍKLADY TÁHNOU (1939) nebo sluhy v legendární komedii EVA TROPÍ HLOUPOSTI (1939). I po roce 1945 točil Prchal několikrát ročně, opět vytvářel významově nevelké postavy různých profesí, v krátkém období po roce 1948, kdy se mohl ještě herecky realizovat a začaly se natáčet budovatelské filmy, převažovaly v jeho kreacích role dělníků, v nichž se odráželo Prchalovo komunistické přesvědčení (PŘÍPAD Z-8, 1948; PAN NOVÁK, 1949; DS 70 NEVYJÍŽDÍ, 1949). Bolek Prchal zemřel náhle ve věku nedožitých 51 let 19. září 1949 v Praze. Jeho manželkou byla divadelní a příležitostná filmová herečka Anna Prchalová, rozená Švarcová (*1900, †?); seznámili se v polovině 20. let ve společném angažmá v Olomouci.