Galina Vodjanickaja

Galina Vodjanickaja patří mezi slavné sovětské filmové hvězdy. Především se o to zasloužil Arštamův snímek ZOJA z roku 1944. Tam Vodjanickaja ztvárnila hrdinku Velké vlastenecké války Zoju Kosmoděmjanskou. Tento film zaměřený na dětského diváka, velmi aktuálně reagoval na hrdinskou smrt mladičké Zoji Kosmoděmjanské.Tento snímek patřil mezi první sovětské filmy, které se v ČSR objevily již v roce 1946.Válkou zjitřené smysly československých diváků tento film, byť z dětského studia velice dojímal obecenstvo jak osudem předlohy pro film, tak i její představitelkou Galinou Vodjanickou. Jistý a pro tehdejší dobu pochopitelný patos, s jakým se ujala téhle role nesnižuje její herecký výkon. Vždyť se snímek točil v roce 1944 tedy v době, kdy byť hnáni Rudou armádou, přesto ještě řádily bandy německých hrdlořezů na valné části Evropy. Filmem Zoja se Vodjanickaja právem zařadila do skupiny umělců, kteří byli za mimořádný umělecký počin vyznamenáni „Stalinovou cenou“.A to už něco znamenalo na prestižním žebříčku. Vodjanickaja Galina Vladimirovna, se narodila 26. srpna 1918 v ukrajinském městě Charkov. Byla jí něco pře sedm let, když se svými rodiči a sestrou viděla film s Gretou Garbo. Tento pochmurný film ji svojí tajuplnou atmosférou natolik učaroval,že její byť dětské rozhodnutí být herečkou, bylo podle ní nezvratné. A tak malá Galina začala pro svojí budoucí kariéru něco dělat tím, že si před zrcadlem zkouší máminy klobouky a různé oděvní doplňky a pitvoříce se všelijak, napodobuje slavnou hvězdu. Vzhledem k tomu, že ještě film „nemluvil“ měla to naše malá herečka jednodušší. Atmosféra domu, ve kterém Vodjanští bydleli, byla přímo živnou půdou pro její dětskou fantazii. Máma se neustále zabývala hudbou, její táta byl vynikající pianista a velice dobře zpíval. Její rodina patřila k lépe situovaným a intelektuálně též byla na výši.Vyskytovali se tam lékaři, profesoři. Táta biolog založil v Sevastopolu biologickou stanici a přináležel mu titul akademik.Postupem času se stal ze stanice Biologický ústav. Jedna teta byla „vysloužilou“ baletkou, ale stále působila u divadla.Nejen táta ovládal bravurně hru na klavír, ale i její maminka a sestra. Ta dokončila právě konzervatoř a měla čáku se stát talentovanou zpěvačkou.Tak se i o malé Galině „spekuluje“, že půjde cestou umění! A tak v 16 letech, se Galina vytasí s „překvapující“ zprávou, kterou chce nejdříve ohromit svoji tetu. Zpráva v sobě měla sdělení, že bude herečka, protože ji přijali na divadelní školu. Ale předtím, ať nepředbíháme zvládne tři univerzitní kurzy a to se ukázalo být dostatečné k uskutečnění a splnění dětských snů. Na VGIK si podala přihlášku, i když je zatím v univerzitním kurzu. Nicméně na nábor studentů přišla. V prvním kole čte monolog Soni ze hry "Strýček Váňa». Jak již bývá zvykem pozdějších významných hereček, její talent je tak výrazný, že je přijata bez dalšího „prověřování“ talentu! Takže: Od 1936 - 1939 - studuje na Moskevské státní univerzitě. V roce 1944,již jako herečka dokončuje fakultu herectví tzv. VGIK. Ve filmu se začíná objevovat od 1941. Opravdu nešťastná doba pro tvůrčí hereckou práci. Ale úspěch se nezadržitelně blíží. V roce 1944 se na plátnech kin v Moskvě, objeví film, který vypráví o hrdinství komsomolky Zoji Kosmoděmjanské. Na obrovských plakátech se objevuje, že hlavní roli ve filmu "Zoja» má Galina Vodjanská. Tímto filmem se stala „přes noc“ filmovou hvězdou, která v roli Zoji září a láká do biografů miliony diváků, kteří výtěžkem ze vstupenek podporují frontu.Vše tenkrát má za cíl jen jedno: podpora Rudé armády. Je zajímavé, že i Galina Vodjanskaja pobývala nějaký čas v Alma-Atě, kde byly improvizované filmové ateliéry a kde se točily ty nejznámější válečné (propagační filmy) pro týl i pro vojenské posádky na frontě. Tam naše Galina prodělá tyfus, takže dočasně přichází i o vlasy. Takže v době konkurzu na Zoju Kosmoděmjanskou má kratinké vlasy, což se hodí pro Zoju, která se při záškodnických akcích akcích převléká za chlapce. Adeptek pro roli Zoji bylo více, ale hlavní slovo v tomto případě měla maminka nešťastné Zoji Kosmoděmjanské paní Timofejevna, která bez zaváhání vybírá právě naši Galinu Vodjanickou.Byla to volba šťastná.Já ten film mám ve svojí sbírce. Stejně jako ve všech snímcích oné doby, jsou postavy německých vojáků silně karikaturovány a typy vybírány tak, aby působily co nejodpudivěji.V těchto filmech neuvidíte žádného Němce, který by vypadál jako člověk, Všichni jsou vizuálními zrůdami.Není divu,po strašlivých zkušenostech z jejich nelidskostí ve válečné době, nebylo ani možné se jinak filmově vyjádřit! Bestie musely i vypadat jako bestie. Jak její jasná hvězda zazářila na horizontě, tak stejně i zapadla. Odcházela nepozorovaně z výsluní do stínu. Od roku 1946 - herečka divadel v Moskvě. Následně - Divadelního studia -filmových herců. - Po slavné "Zoji» ji tvůrci filmového umění zaškatulkovali natolik do stereotypu,že netrvalo dlouho a byla vybrána pro podobnou roli – pro Pannu Orleánskou. Měla svoje herecké tužby, ale byla natolik skromná, že si nikdy nestěžovala a vcelku brala svůj život pozitivně. Říkala si, že ne každá herečka dostala v životě takovou příležitost, jako ona Zojou. Filmem, který se zařadil do historie světové kinematografie. V roce 1955, se vdala za filmaře Sergej Vasiljeva a přestěhovala se do Leningradu, tam pracovala v Divadle komedie a Filmovém Studiu Lenfilmu. Když jí manžel zemřel, spojila svůj osud v roce 1959 s mužem, který byl na počátku její kariéry. Manželem se jí stal klavírista, spisovatel a režisér "ZOJI" Lev Arštam. -Galina Vladimírovna říkávala: Nastane v životě okamžik, kdy je člověk postaven před výběr. První dilema je jasné. Já si však Vybrala rodinu a mateřství, a nebudou toho nikdy litovat. Tak jsem v klidu mohla pozorovat jak mi před očima roste dcera a mění se v nádhernou ženu. Větší část svého života jsem se zabývala režii dabingu a ozvučovala jsem zahraniční filmy. Mým hlasem u nás mluví Marlene Dietrich a Anna Magnani. Mám tři úžasné vnoučata. Všichni kolem mne jsou hodní. Přání Galiny Vladimirovny, bylo jedno: - Umřít v poklusu. Galina Vodjanskaja zemřela 13. června 2007 ve věku 88 let. Čest její památce! Čest památce Zoji Kosmoděmjanské, statečné dívce, jejíž hrdinský život Galina Vodjanickaja tak mistrně ztvárnila!