Alexej Konsovskij

Když se řekne Alexej Konsovskij,tak pro dnešního obyvatele Ruska je to především člověk, kterého znali skrze jeho hlas. Konsovskij to byl pojem v dabingu, jako Miroslav Moravec u nás. To, že vytvořil roli prince ve skvělé sovětské pohádce z roku 1947 Popelka, to se již pomalu vytratilo z povědomí lidí. Málo naplat, je to již dávno.Ale co dělal potom? Zkusme to trošku vypátrat. Alexej Konsovskij – byl dlouhá léta členem divadla Mossovet, což znamená Státní akademické divadlo v Moskvě. To ano, ale hlavní jeho činností byl dabing a umělecký přednes.Vzpomínám si, že v mojí době jezdíval po školách herec Jindřich Narenta, který nám předváděl pří čtení ukázek z knih, jak má vypadat umělecký přednes.Pro ty kdo si nevzpomínají kdo to byl, pak dím: Byl „věčný“ Němec! Pro jeho vynikající němčinu se stal pernamentním filmovým gestapákem. No, takže Alexej Konsovský namluví na magnetofonové pásky celé pasáže z Leninova díla či Džerzinského nebo pamětí Puškinovy či Jeseninovy dopisy a také diáře režiséra Dzigi Vertova Velikým úspěch mají jím komentované dobře známé dokumentární filmy z 60 roků, jako například "Země Banner", "Lenin v exilu", "Hrdinský čin" a "Svět bez zvěře", "Smrt Puškina a Sergej Jesenin, Právě Konsovského krásný hlas se dostane do širokého povědomí obyvatel SSSR. Dokumenty, které by za jiných okolností, lépe řečeno s jiným namluvením byly zapomenuty, se v Konsovského podání stávají trvalými hodnotami. Zase mi to nedá, abych si nevzpomněl na Roomův “Obyčejný fašismus“, který v šedesátých letech mistrně namluvil Miroslav Horníček. Takže Konsovskij – byl velmistrem dabingu. On byl tím"neviditelný mužem" ,a byl jim již před válkou. On byl prvním průkopníkem dabingu, on nabyl zkušeností převáděním zahraničních filmů do ruštiny. Alexej Konsovsky, hrál ve dvou desítkách filmů. První z nich má datum vzniku v roce 1937 a ten poslední vznikl v roce 1964. Po tomto datu Konsovskij pouze již četl, daboval a synchronizoval, ale na filmovém plátně se již převážně neobjevoval. Na začátku své filmové kariéry vytvořil Konsovskij v několika rolích mladíků, romantického hrdinu, jehož vyvrcholením byla úloha Lermontova. Štíhlý, křehký a na pohled i v davu osamělý Konsovskij, byl typem pro takovou roli. Tehdejší kritika byla poměrně nespravedlivá k filmu "Lermontov"(1943). Snímek vznikal v neuvěřitelně obtížných podmínkách války . Natáčel se na etapy tzn. s přestávkami, které vznikaly v důsledku evakuace ateliéru "Sojuzdetfilm" do Střední Asie. Film pod režijním vedením A. Gendelsteina své poslání splnil. Scénář k filmu napsal význačný spisovatel Konstantin Paustovkij. Snímek byl především určen pro mladého diváka, tudíž počítá s jeho emociální reakcí, kde ani nejde vytvoření přesného historického obrazu básníka. Pro našeho diváka však Alexej Konsovský zůstane již jen princem z kouzelné pohádky „Popelka“ kde se stal partnerem neméně půvabné Janiny Žejmo. Není bez zajímavosti, že při natáčení filmu, bylo Konsovskému 35 roků a „Zolušce“ Žejmo o dva roky více, tedy 38. Kdo by se však nad tím pozastavil? Oba dva byli dokonale pohádkoví… Filmografie Alekseje Kosovského: • Poslední noc [1936] • Členka vlády [1939] • Rodina Oppenkeim [1939] • Rodina Ianuš [1941] • Dcera námořníka [1942] • Lermontov [1943] • My z Uralu [1943] • Mořský batalion [1944] Velký život [1946] • Jaro [1947] • Vesnická učitelka [1947] • Popelka [1947] • Taras Ševčenko [1951] • Otcové a děti [1958] • Obyčejné kouzlo [1964] • Šťasten, kdo miloval [1986] • Vám se naše země nelíbí? [1988] • Rozpad [1990]