Johana Krtičková

Johanka Krtičková (dětská herečka): Lucinka z Pojišťovny štěstí žije v Dřetovicích foto S kocourem se Johanka připravuje na svůj další film, kde ovšem kocoura nahradí živé tygří kotě. Foto Vladimír Rogl Jen málokterý dospělý herec by se mohl pochlubit tak bohatým seznamem rolí v televizních seriálech a filmech jako desetiletá Johanka Krtičková z Dřetovic. Nehledě k tomu, že ještě delší by byl seznam postav a postaviček , které „nadabovala“. Svůj hlásek propůjčila Sloniskovi Fifíkovi ve filmu Medvídek Pú, Sloniskovi nebo Morganě v Kouzelné romanci a mnoha dalších. Účinkuje i v celé řadě reklam. Její starší kolegové o ní říkají, že netrpí trémou a před kamerou se pohybuje naprosto přirozeně, jako by nikdy nic jiného nedělala. Kdy jsi začala recitovat nebo vůbec veřejně vystupovat? To bylo ještě v době, když jsem chodila do školky, kdy mně byly asi čtyři roky a vybrali si mě na Pojišťovnu štěstí. Oni si vlastně původně vybrali jinou holčičku, ale prý s ní byly potíže, protože se vztekala a brečela, a tak zkoušeli další dvě náhradnice. Jednou z nich jsem byla i já a mě si nakonec vybrali, protože jsem se rychle naučila text a že jsem asi byla dobrá. V tom seriálu tedy jako Lucinka stále rosteš, že? Ten seriál pokračuje do nekonečna. Zatímco v prvních dílech jsem byla docela malá holčička, teď, ve čtvrté řadě, už vystupuji jako velká školačka. Jaká je na Tebe paní Blanarovičová jako seriálová maminka? Moc hodná a pan Bareš taky. A pan režisér? No, ten taky, ale musím ho poslouchat! Poslechni, Ty ale hraješ další Lucinku ještě v jiném seriálu... Ano, na Primě, v Rodinných poutech, vlastně ono se to teď jmenuje Velmi křehké vztahy. Když jsem natáčela Pojišťovnu štěstí, tak jsem se setkala s paní Alenkou Kubálkovou, která pracuje s dětmi. Říkala, že pro svou agenturu hledá živé, temperamentní a komunikativní děti. No, a to já asi jsem. Dokonce o mně říkají, že jsem živel. A jelikož paní Alenka právě sháněla holčičku, která by hrála v tomto seriálu, tak si vybrala mne, protože jsem se jí prý docela líbila. Do této další seriálové rodiny jsem taky zapadla, všichni jsou na mě hodní a já je mám ráda taky. Maminka Ivanka (paní Žádníková, pozn. red.), protože má sama také své vlastní děti, to s námi umí. Přála jsi si už jako maličká hrát a vystupovat v divadle nebo ve filmu? Mně to bylo vlastně jedno, ale prostě jsem k tomu tak nějak přišla. Hlavní je, že mě to baví. Já jsem Tě ale viděl taky s housličkami. Jak dlouho na ně hraješ? Asi od čtyř nebo od pěti let, to jsem taky chodila ještě do školky. Chodím se učit do Lidové školy umění v Buštěhradě, a tam míváme koncerty i pro veřejnost. Někdy si mne pozvou, abych zahrála v některém domově důchodců. V jednom jsem také hrála s bráškou Štěpánem, který zase hraje na klavír a na bicí. Kromě toho se taky učím zpívat na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze. Tam bych taky chtěla dělat zkoušky do primy. No, a někdy vystupuji i u nás v Dřetovicích, protože naše paní ředitelka je tady místostarostkou. A co hraješ nebo zpíváš nejraději? Nejraději mám moderní písničky od Lucky Bílé nebo Lucky Vondráčkové. Co ráda čteš? No, já teď moc nečtu, toho času je opravdu málo, ale dříve nám před spaním četla maminka, třebas právě Medvídka Pú. Teď mi prozraď, co děláš, když nejsi ve škole, neučíš se na housle, nekoncertuješ nebo nenatáčíš? Buď jsem venku s holkama, nebo si doma kreslím. Bavíš se s ostatními dětmi třebas o natáčení? Jak kdy. Holky jsou fajn, ale když se na mně naštvou, tak mně říkají: „No, jo, paní héérečka!“ A to mne pak trochu naštve. Čím chceš být, až budeš veliká? Jé, o tom jsem ještě nepřemýšlela, ale možná zpěvačkou nebo přece jen tou herečkou.. To se ještě uvidí. Co máš ve škole nejraději? Předpokládám že hudební výchovu, ne? Tu zrovna nemusím, protože ji u nás na škole učí moje máma. Nejraději mám tělocvik, zvláště proto, že letos chodíme plavat, a to mne baví. Za plavání bych měla dostat „mokré“ vysvědčení, a to „krokodýla“. Ještě jsi se nepochlubila, ve kterých filmech jsi také ještě hrála... V lednu byla premiéra filmu „Peklo s princeznou“, kde jsem si zahrála malou princezničku. Je to docela veselá pohádka se spoustou čertů a výborných herců. Hrála jsem také Mařenku v Perníkové chaloupce, holčičku ve filmu Swingtime a ještě v dalších pohádkách, jako byl film O dívce, která šlápla na chléb nebo Kdo hledá najde. Ale já si to ani všechno nepamatuji. A co Tě čeká v letošním roce kromě těch seriálů? O prázdninách budeme točit celovečerní film, který se bude jmenovat Modrý lev. Moc bližšího o filmu zatím nevím, jen to, že bych tam měla hrát malou holčičku, která si po celou dobu bude hrát s malým živým tygříkem. Proto zatím aspoň trénuju s některým z našich tří kocourů. Vladimír Rogl 17. 02. 2009, 21:08, Slánské listy