Zločin v Polné

1. 4. 1899 byla v Polné, malém městě na rozhraní Čech a Moravy, brutálně zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. Šla ze šití domů do obce Věžnička, ale nedošla, a za dva dny ji našli ležet při cestě v lese Březina polonahou, pomlácenou a hlavně s podříznutým hrdlem. Jak konstatovali polenští lékaři, pod mrtvou dívkou se nacházelo menší množství krve, než mělo, což za prvé vůbec nemusela být pravda, anebo to mohlo znamenat např. fakt, že mohla být zabita jinde a na místo teprve později přenesena. Ale, protože byl čas Velikonoc, ožila odporná pověra o panenské krvi v židovských macesech. Zfušované vyšetřování nakonec ukázalo na Leopolda Hilsnera, místního šnorera, mladíka, kterému nevoněla práce a jen tak se životem poflakoval: byl z té vraždy obviněn a dvakrát odsouzen k smrti provazem. Celé aféře se říká Hilsneriáda a byla to jedna z temných etap českého národa, protože se vzedmula taková vlna antisemitismu, že o té ostudě psal doslova celý svět. V dvoudílném filmu napínavé detektivní vyšetřování polenského mordu přejde v reflexi právě tohoto společenského fenoménu, při němž i „česká inteligence propadla z testu inteligence“ a na obrazovce se odvážně objeví příběh, který přiměje českého diváka podívat se pravdě do očí, a to nejen té z přelomu století, ale i té dnešní: antisemitismus mrtev rozhodně není a ještě k němu přibývají jiné současné xenofobie. T. G. Masaryk sehrál v případu polenské vraždy takovou úlohu jako v případu Rukopisů: nebál se a postavil se proti tmářskému a nízkému nesmyslu se vší svou jasnozřivostí a rozhodností. Jeho vlastní studenti ho fyzicky napadli… ale, jeho odvaha později přinesla ovoce ve Spojených státech, kde si ji Američané připomněli při podpoře vzniku Československa. Česká televize