Krev zmizelého

1. díl Zima 1939 První část čtyřdílné historické fresky o osudech lidí zasažených druhou světovou válkou. Na jejím začátku se setká zraněný potomek baltského rodu křížových rytířů Arno von Lieven s mladou Češkou Helgou, patřící k personálu německého lazaretu v Sudetech (část tehdejšího Československa, zabraná před vypuknutím války Německem). Oba jsou zrazeni dobovými událostmi, vydáni napospas hrátkám mocných (anexe baltských států Sovětským svazem po podpisu paktu Molotov-Ribbentrop a zábor Sudet v tehdejším Československu Hitlerem). Arno odešel jako dobrovolník do finské války bojovat proti Rudé armádě. V jednom z bojů je těžce raněn. Jako zázrakem je zachráněn a převezen k zotavení do německého lazaretu, kde pracuje právě Helga. Omrzlý, smrti zasvěcený voják se však díky Helze dočká uzdravení. Následuje krátký ale silný milostný vztah, který je ukončen rozkazem, který má Arna poslat do boje proti jeho dřívějším spolubojovníkům. Arno volí dobrovolnou smrt. Ale to není konec. 2. díl Jaro 1945 Druhá část čtyřdílné historické fresky o osudech lidí zasažených druhou světovou válkou. Ze vztahu k Helze se po Arnově smrti zrodí nový život. Po válce se snese na matku i dítě msta vítězů. Obě jsou nuceny sdílet osud poražených, neboť všichni okolo vědí, komu Helga porodila dítě. Helga je znásilněna, potupena, odsouzena k odsunu z rodné krajiny. Jako zázrakem se jí ujme bývalý židovský majitel sanatoria, který přežil koncentrační tábor a přišel o celou rodinu; aspoň na čas jim vytvoří bezpečný prostor pro skromný život... Ve chvílích blížící se smrti a odevzdání osudu, se symbolicky ve vidinách vrací nikdy neviděné obzory moře a křížového rytíře, jako sen připomínající stín zmizelého otce a osudové lásky Helgy. Je stále s nimi. 3. díl Léto 1956 Třetí část čtyřdílné historické fresky o osudech lidí zasažených druhou světovou válkou. Po letech je Arno exhumován z provizorního úkrytu a pohřben na hřbitově. Ta chvíle znamená i konec dětství pro dospívající dceru Dorli. Již svým původem a bytostným založením je oddělena od svých vrstevníků, nosí v nitru zjevení nepoznaného otce, kterého chce podvědomě najít a následovat. Pokusí se o emigraci s řeckým chlapcem, také vyvržencem, tehdejším uprchlíkem ve zdejším prostředí. Plánují útěk až někam na Balt, do krajin Dorliných snových vizí, odkud odjíždějí lodě i do Řecka, kam se chlapec tolik touží vrátit. Jejich útěk však ukončí záhy pohraničníci. Píše se rok 1956 a ani smrt Stalina neobrousila hroty komunistické represe. Helga se musí obětovat pro Dorli a její svobodu. Vydává se na pospas estébáckému trýzniteli, bývalému kápu v koncentračním táboře, kterému by měla být po vůli. V posledním okamžiku se však Helga vzepře a je uvězněna. Dorli cítí vinu za její zatčení. 4. díl Podzim 1961 Poslední část dramatu se děje v podzimním čase, po stavbě berlínské zdi. Aby zachránila matku, umírající ve vězení, je Dorli dohnána ke spolupráci s tajnou komunistickou policií. Té jde spíše o její dědictví po rodině mrtvého otce a majetek v Německu. Dorli zachrání matku jen pro její návrat domů. Tam Helga po krátkém setkání s krajinou svého osudu umírá. Dívce se teď otvírá svět i školy, které jí byly zapovězeny. Ale ona chce překonat svou smlouvu s ďáblem. Volí jedinou možnou cestu: pryč z Československa, pryč z Evropy! Při své cestě pro dědictví, které má předat státu, se jí podaří emigrovat a nalézt azyl u milosrdných sester. S těmi pak odchází do Belgického Konga, pomáhat lidem, postiženým občanskou válkou. Osud ji však dostihne i tam. Dorli musí volit mezi pomocí budoucí matce a vlastní záchranou. Má možnost odletět posledním vrtulníkem, evakuujícím zbylé pracovníky misijní stanice. Počet míst ve vrtulníku je však omezen a přes dráty stanice červeného kříže již přelézají vzbouřenci, kteří nemají s bílými slitování. Dorli dává svůj pas a tím i cestu k záchraně ženě, která zůstala opuštěná uprostřed války. Dorli pak sama čeká na smrt. A ta se zjevuje navzdory tropickému podzimnímu lijavci ve slunečním jasu...