Neporažení

POZOR, SPOILER Září 1938 Je vyhlášena všeobecná mobilizace. Muži se scházejí dle potřeby a velká většina z nich je v bunkrech nebo kolem nich. Jenže přichází hlášení, že se nesmí střílet, a to ani k směrem k hranicím. Vojáci tento rozkaz nechápou a dost je štve. Jenže velení je velení, a to dává dokonce příkaz k opuštění pozic. Tato kapitulace zamává s vojáky ještě více, a někteří odmítají poslechnout. Nakonec však stejně pozice opustí a vracejí se do kasáren. Březen 1939 Voják Pepík Bláha chodí s místní dívkou Aničkou a pomalu spřádají své sny o budoucnosti. Není sám, i jeho kolega se často stýká se slečnou Lídou. To je Ančina sestra. Ta má bratra Juru, který ji říká, že se chystá zatýkání a komunisti mají být dodáni v poutech. Mezi nadporučíkem Žáčkem a štábním kapitánem Richterem dochází k hádce. Žáček tvrdí, že se Němcům musí uvolnit cesta na východ, má už i připravený seznam komunistů, které chce předat nepříteli. To Žáčka rozzuří a dává kapitánovi kasárníka. Do tohoto dění rozhlas vysílá zprávu o tom, že patnáctého března v šest hodin ráno začne německá armáda s obsazováním republiky. A tak se i stane. Prvotní reakce je zničit zbraně. Ale je tomu zabráněno. Vojáci pak neuposlechnou Richterova rozkazu, a když vystřelí on na ně, tak mu to oplatí. Začíná se bojovat. Nacisté krouží kolem statku, ale hodně jich padne. Pepík s Lídou se chtějí dostat přes řeku. Major se před nacistou degraduje a prohlásí, že byl důstojníkem československé armády a jeho nezná. Pepík s neuvěřitelnou odvahou a drzostí projde po mostě obsazeném nacisty. Pak nechává spustit sirénu a odplouvá s loďkami pro své kamarády. Ale nacistů jako by neubývalo...