Okénko do nebe

"Okénko do nebe". Tato česká veselohra měla, jak to v oné době bylo módní, byl to prý film průbojného mládí. Proč zrovna to? Vždyť základní námět veseloherního děje, že se dva přátelé rozkmotří kvůli nesnášenlivým manželkám, nezávísí, jak je všeobecně známo z životní zkušenosti, na věku. Takže: snad tedy proto, že tito dva mladí muži, skladatel textu písní a filmový scénárista a jeho spolubydlící, jenž pro něj skládá k textům hudbu, jsou nerozluční přátelé a společně se také na inzerát ožení: jeden s žurnalistkou, druhý s posluchačkou filozofie. Nadále bydlí a hospodaří pohromadě, až do chvíle, kdy se jejich manželky z malicherných příčin pohašteří. Pak nastává těžký život, protože jeden bez druhého nedovedou úspěšně pracovat a nakonec ovšem smír. Za režie Giny Hašlera byly vytvořeny z této prosté zápletky četné veselé situace, vyvěrající z povah hlavních činitelů, výstižně režií i herci prokreslených. Byl to především Ladislav Pešek jako skladatel, uhýbající a osudem i ostatními spíše postrkovaná figurka, jeho energičtější druh Jiří Dohnal, studiem životu poněkud vzdálený a proto snad nedůtklivá filosofka Boženy Šustrové a temperamentní, rozhodnější a ústupnější reportérka Nataši Gollové. Představitelé vedlejších úloh vyzvedají zábavnost filmu vytvářením různých typů, tak Theodor Pištěk jako majitel kachní farmy, Antonie Nedošínská jako věštkyně, František Kreuzmann jako filmový režisér a přítelkyně mladých, barová tanečnice, v herecky dobrém podání Evy Vrchlické ml., která své taneční umění, které dosud znali jen návštěvníci baletu Národního divadla, poprvé jej uplatnila ve filmu. Karikaturní zabarvení měly snímky z filmového ateliéru, kde byl nejen vidět, ale i slyšet brněnský umělec G. Fišer-Dubský. Tento celkem nenáročný, ale zábavný film, byl lepší úrovně, k čemuž přispěla i hudba Miloše Smatka a Kamila Běhounka.