Zvony z rákosu

POZOR SPOILER Ve vesničce panuje veselí a nadšení. Purkmistr přiváží s dělníky rákos, to je pro lidi záchrana od hladu. Otepi s rákosem jsou přiděleny, jak sám pan velkomožný uzná. Ve vesničce má také krámek kupec Blecha, který šidí na váze, má tam přidaný pětihaléř. Jedna z žen přináší koláče a podělí se s ostatními. A pak celá vesnice pracuje a pracuje a je při tom zpěvu, a jéje. Za mladou Jitkou Pinkavovou chodí chlapec Joska. Vykoupené zboží je špatně placeno, o celý krejcar méně. Pan Moc je prostě "nenažraný" a platit se mu nechce. Ženské brblají, ale nic nenadělají. I v místní fabrice se propouští. I přes tu bídu se pořádá tancovačka. Na ní omdlí Tonička. Dochází zde i k rozepři mezi „panstvem“ a dělníky. Pan Moc dělá haura a platí všem. Někteří však jeho milodar odmítnou. Venku objednává Moc vilu i s věží a v ní zvony z rákosu. Pak zase strhává pletařkám peníze a pokouší se o Jitku. Ta se však ubrání. Místní lidé, tedy hlavně rákosáci, chtějí zavést konzum, což purkmistr nemůže potřebovat. Dochází k dalším třenicím, hlavně učitel Havlík se s „pány“ moc nemaže. A všichni se dohadují, zda přestat plést. Bude to stávka? V každém případě nepletou, a Moc jim přidává. Ale je nachystán je převézt. Zvony z rákosu jsou skutečně upleteny a Moc se jimi chlubí. Na konzum nechce nikdo pronajmout místnost, a tak švec daruje půlku svého domku. Lidé se pustí s vervou do práce. Moc své chlubení přehání, až u něj začne hořet. A pak se slavnostně otevírá první dělnický konzum…