Pekelné údolí

Horník Noël Bienvenu žije po smrti manželky se svými starými rodiči. Noelův starý přítel a kolega z práce umírá a žádá jej, aby se postaral o jeho dceru Marthe. Ta má za sebou nepříliš šťastnou epizodu v Marseille a hledá nový smysl života. Noël se stěhuje do jejich domu a přes značný věkový rozdíl navazuje s Marthe milostný vztah. Po jejich svatbě si ale Marthe uvědomuje, že život v hornickém prostředí ji nudí a začne flirtovat s mladým mužem... Režisér Maurice Tourneur patřil v době okupace k nejvytíženějším tvůrcům a pracoval pro kolaborantskou společnost Continental Film. Snímek PEKELNÉ ÚDOLÍ (Le val d'enfer) byl předposledním z Tournerovy produkce v době války. Pochmurné sociální drama nebylo přesně to, co francouzští diváci za války vyhledávali, přesto má film nepochybné umělecké hodnoty. K těm patří i výrazný herecký výkon Ginette Leclerc, která jím kompenzovala účast v desítkách průměrných předválečných titulů (podobně kvalitní herectví prokázala ve stejném roce ve filmu Havran a v tomto směru můžeme shledat jistou analogii s naší Hanou Vítovou, která také ke svým uměleckým vrcholům dospěla v době války). Filmoví odborníci později v sobecké a požitkářské postavě Ginette Leclerc hledali alegorii na kolaboranty a nacistické okupanty, je ovšem otázkou, nakolik to bylo skutečným záměrem režiséra. Přes vytčené zápory (například příliš zjednodušující cestu k vítězství dobra nad zlem) patří PEKELNÉ ÚDOLÍ k výrazným filmařským počinům francouzské kinematografie. Film měl premiéru 22. září 1943.