Zuzana Vojířová

Jde o druhou operu z celkově pěti významného českého tvůrce 2. poloviny minulého století, která měla premiéru v pražském Národním divadle 30. prosince 1958 a pak se dočkala zinscenování snad na všech českých operních scénách. J. Pauer se inspiroval dramatem režiséra a šéfa činohry pražského Národního divadla J. Bora, které v době okupace v inscenaci s legendárními Z. Štěpánkem, M. Glázrovou, J. Dohnalem usilovalo o zdůraznění lesku české historie, postav českých dějin, jejich demokratických rysů a vlastenectví - samozřejmě vzhledem k válečné době tak bylo možné pouze v nenápadném rámci romantického milostného příběhu v období 1587-1620: Mlynářova dcera Zuzanka Vojířová (zpěv G. Beňačková, hraje M. Vášáryová) se má provdat za venkovského vrstevníka Ondřeje Zachara (L. Havlák / I. Luťanský). Zuzanka však ještě před svatbou váhá a navíc ji na svůj bechyňský zámek zve poslední Rožmberk Petr Vok (V. Zítek / J. Kukura), který tam ne příliš šťastně a bezdětně žije s manželkou Kateřinou (L. Márová / J. Adamová). Zuzanka dá Petru Vokovi vytouženého syna Petříčka, avšak legitimní manželka Kateřina se postará, že dítě ze zámku zmizí. Zuzanka tak ztrácí nejen synka, avšak brzy na to na čas i Petra Voka, který se ujímá funkce hejtmana a táhne proti tureckým vojskům. Takže život Zuzanky v nepřátelském zámeckém prostředí byl velmi vzdálen romantickým snům, byť pod ochranou Petra Voka jde o život snesitelný. Ovšem ihned po Vokově smrti je Zuzanka ze zámku vypuzena a dožívá jako žebračka, které osud dopřál ještě se setkat nejen s bývalým skoro ženichem Ondřejem, ale hlavně se svým synkem Petříčkem - Petrem Vojířem (M. Ježil / I. Gogol). Zuzanka nakonec umírá šťastná, že rod pětilisté růže Rožmberků i po smrti Petra Voka pokračuje.