Gabriela Beňačková

Česká operní zpěvačka Gabriela Beňačková-Čápová se narodila 25. 3. 1947 v Bratislavě rodičům Antonínu a Elen Beňačkovým. To již byla na světě starší sestra Nora, která se stala televizní hlasatelkou. Od dětství měla Gabriela talent snad na všechno - věnovala se baletu, hrála na klavír a zpívala. V roce 1962 začíná studovat zpěv na bratislavské konzervatoři u M. Móryové, v roce 1966 přechází do Žiliny k T. Křesákové. Koncem 60. let studuje na VŠMU v Bratislavě u A. Korinské a studium absolvuje u Jana Blaha. Ředitel Národního divadla Přemysl Kočí, dá se říci, že objevil u studentky třetího ročníku bratislavské VŠMU Gabriely Beňačkové talent. Umluvil ji, až se upsala a podepsala smlouvu, přestože operu znala jen z hlediště, Národní divadlo získalo nadějný melodramatický soprán. Je to v době, kdy sovětský režisér Georgij P. Ansimov hledal pro pražskou inscenaci Prokofjevovy opery Vojna a mír zpěvačku na roli Nataši. Beňačková překvapila, dojala a všechny svým projevem strhla. Nataša byla rolí, která zpěvačku přivedla k dalším rolím. Účinkuje jako Mařenka ve Smetanově Prodané nevěstě, kterou zpívala více než 500x. Jenůfu zpívala více než 1000x, zpívá v operách Rusalka, Libuše, Evžen Oněgin, Čertova stěna, Káťa Kabanová, Její pastorkyňa, Fidelio, Liška Bystrouška, Věc Makropulos, italský repertoár. Vystupuje na světových pódiích, vozí ocenění, stává se v roce 1974 sólistkou Vídeňské opery, kde své působení zakončila v roce 1997. Za ten čas nastudovala 13 rolí a diváky potěšila při 150 večerech. Vystupuje ve velkých městech světa jako San Francisco, New York, Madrid, Barcelona, Londýn, Mnichov, Nicaragua, Paříž, Salzburg, Moskva, Miláno. S pěveckou kariérou se loučí v roce 1999. V roce 2017 byla uvedena do Síně slávy české první scény Národního divadla. Gabriela Beňačková-Čápová žije s rodinou v Praze. Zde pomáhá s výchovou vnoučat, stará se o maminku v Bratislavě, vyučuje, občas koncertuje, vystupuje v zahraničí, patří mezi 10 nejlepších světových pěvkyň. Když se Československo rozdělilo, rozhodla se pro české občanství, v roce 1979 obdržela titul zasloužilá umělkyně a v roce 1985 titul národní umělkyně. Byla provdána 2x - za klavíristu L. Marcingera a za herce Josefa Čápa, který zemřel v prosinci 2001. Čáp kvůli manželce zanechal herectví a vystudoval operní režii ve Vídni a pomohl vychovávat její dceru Gabrielu. Televizní filmy - Prodaná nevěsta (1971), Krútňava (1975), Andrea Chénier - ORF (1981), Její pastorkyňa (1983), Věc Makropulus (2001), nazpívala Emu Destinovou ve filmu Božská Ema (1979).