Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou

"...snad vybájí si pověst, že zmizela Atlantida nějakou osudovou náhodou, a ne z viny nás všech..." Televizní inscenace známé hry Vítězslava Nezvala. Již umístění příběhu je fantastické - odehrává se na bájné Atlantidě. Místní Vladař má dobyvačné choutky a touží po tom, aby porazil vojensky silnější armádu Athéňanů. Jen moudrý Gadeiros tuší, že se blíží konec Atlantidy a vypravuje na moře loď, na níž jsou atlantské zákony a jiné kulturní poklady. Přeje si atlantskou moudrost rozšířit do celého světa. Vládci se to nelíbí, ale společenství 10 vladařů tento Gadeirův čin schválí. Vládce chce použít pro upevnění své moci tajemný kámen, který mu přiváží foinický kupec. Marnivá Kleito se kamene dotkne a obě ruce jí zčernají. Vladař je zohyzděním Kleito docela pobaven - je rád, že je tak mocný. Zajatý Athéňan, který Kleito miluje, jí slíbí, že uloupí nějaké bohyni ruce a přinese je jí. Athénský sochař právě urazil ruce soše, která měla být bohyní lásky, a chce dělat sochu válečnou. Spolu se svojí ženou spatří letícího Athéňana a myslí si, že je to bůh. Pohostí ho a Athéňan si bere ruce pro Kleito. Burcuje pak lidi k boji proti Atlantidě. Pradlena svolá ženy z Athén, všechny chtějí bojovat. Vladař ve válce proti Athéňanům použije nebezpečný kámen - vojáci se propadnou do moře. Vladař si myslí, že vyhrál válku, ale voda z moře se valí na Atlantidu a katastrofa se už nedá nijak odvrátit. "Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou...a zítra už nevyjde."