Havran

Malé provinční městečko St. Robin žije poklidným tichým životem do té doby, než jeho obyvatelé začnou dostávat anonymní dopisy podepsané pisatelem Havran. Jedním z prvních adresátů je doktor Germain, který má poměr s manželkou svého kolegy a nelegálně se věnuje potratům. Když jeden z Germainových pacientů spáchá sebevraždu, městem začne prorůstat atmosféra podezírání, nervozity, vzájemného obviňování a strachu... Druhý film slavného režiséra Henri-Georgese Clouzota HAVRAN (Le corbeau) byl mistrovským dílem, k němuž si Clouzot sám napsal scénář (ve spolupráci s Louisem Chavancem), přičemž vycházel ze skutečného případu ze dvacátých let ve městě Tulle. Příběh prostoupený atmosférou podezření a strachu, v němž vynikají nelichotivé portréty obyvatel maloměsta, kde se moudrost provokativně snoubí s cynismem a nepřímo se v něm útočí i na církev, byl velmi silný a pečlivě realizovaný. Na jeho výsledku se podíleli slavní herci té doby jako Pierre Fresnay nebo Micheline Francey, zaujala i Ginette Leclerc v roli lékařovy milenky, poctivou práci odvedli ale i umělci v menších úlohách. Film se natáčel na jaře 1943, exteriéry byly pořízeny ve městě Montfort L'Amaury nedaleko Paříže, premiéru měl 28. září 1943. Zaznamenal značný ohlas a okamžitě byl napaden jako nemorální. Titul vyprodukovala společnost Continental Film, která pracovala pod německým dohledem a osobně německý ministr propagandy Goebbels podporoval jeho distribuci v zahraničí, ale překvapivě německá společnost Tobis odmítla uvést film v Německu právě pro jeho příliš temné vyznění. Zatímco za války se náhled na HAVRANA odehrával pouze v mezích halasné kritiky a odmítání, po osvobození byl přímo zakázán. Mimo jiné proto, že levicoví kritici v něm viděli odkazy na Hitlerův Mein Kampf, ale především s ohledem na vlastní nelichotivou nedávnou historii, kdy anonymy a strach dotvářely atmosféru v okupované Francii.