Přes Gobi a Chingan

8. květen 1945. V Berlíně byl podepsán akt bezpodmínečné kapitulaci Německa. V Evropě končí druhá světová válka. Právě v té době dostává prapor majora Matvejeva rozkaz dobýt starý zámek, kde hitlerovci v tajných laboratořích připravují bakteriologické zbraně. Z archivních dokumentů je zřejmé, že Němci spolupracovali při výrobě tajné zbraně s Japonci. V laboratořích je zajištěna adresa japonské výrobny. Japonci už moc nevěří ve vítězství, ale stále doufají v účinnost nové zbraně hromadného ničení. Útok sovětských a mongolských vojsk přes poušť Gobi a výběžky pohoří Chingan se stává nevyhnutelným. Každý krok při tankovém útoku v délce 12O kilometrů utužuje přátelství mezi sovětskými a mongolskými vojáky. 9. srpna 1945 dochází k rozhodujícímu stadiu operace. Bojuje se o každý metr země, o každou budovu. Zejména v Údolí smrti, nazvaném podle toho, že jsou v něm pohřbeni tisíce Číňanů a Mongolů, které Japonci zastřelili, aby nemohli prozradit tajemství obranného systému. Probíhá zuřivý útok, kvantungská armáda pokračuje v bojích i po oznámení kapitulace Japonska. Je to však už pouhá agonie. Ničivá zbraň je pohřbena v sutinách laboratoře a už nikdy nemůže být použita.