Bankovní dům Daubner

Inscenace Bankovní dům Daubner vznikla na základě skutečného příběhu z prostředí československé zpravodajské služby a zahrnuje období let 1933 až 1945. Podkladem scénáře byly paměti zpravodajského důstojníka, štábního kapitána Františka Fárka. Mezi Abwehrem a 2. oddělením generálního štábu čs. armády probíhala v polovině 30. let intenzivní špionážní válka, v níž nezůstalo jen při získávání informací o protivníkovi, ale docházelo i k vzájemným únosům lidí a tvorbě různých nástrah a pastí. Za jednu z nich lze považovat i nápad otevřít banku v Liberci, s nímž přišel Fárek (Jaromír Hanzlík v postavě Steinera), který v té době působil v pohraničí v blízkosti německých hranic. Banka měla půjčovat peníze hlavně insolventním německým turistům - profesionálním vojákům, aby jim pak nabídla odpuštění dluhů výměnou za vojensky cenné informace. Vedení banky bylo svěřeno německému emigrantu Dobianerovi (Viktor Preiss coby Daubner), jemuž čs. zpravodajci zařídili licenci a poskytli kapitál. Pracovní vztah mezi oběma muži se pomalu a postupně měnil v upřímné přátelství. Během dvanácti let se jim podařilo získat rozsáhlou klientelu a pořídit množství strategicky důležitých informací. Jednalo se o jednu z nejúspěšnějších akcí členů naší tehdejší zpravodajské služby a tato inscenace je vyjádřením úcty a obdivu k jejich práci.