Nemáte ani zdání

Po přestěhování do jiné čtvrti se studentka Káťa Ševčenko seznamuje s novými spolužáky, mezi kterými je i Roman Lavočkin. Oba mladí v sobě najdou zalíbení a jejich přátelství rychle přerůstá v lásku. To se ale vůbec nelíbí Romanově matce Věře, která moc dobře ví, že Kátina maminka měla v minulosti milostný poměr s jejím mužem. Ve své žárlivosti se proto snaží Káťu s Romanem všemožně rozdělit, ale její pokusy mladou dvojici ještě víc sblíží. Když už si neví jiné rady, vyláká Věra svého syna pod falešnou záminkou péče o nemocnou babičku z Moskvy do Leningradu. Roman odtud sice své lásce každý den píše, ale na jeho láskyplné dopisy nepřichází ani jediná odpověď... ( listy totiž zachytává a ničí navedená pošťačka - babiččina kamarádka). Také Káťa nemůže pochopit, proč se jí Roman neozývá a vypraví se proto za ním. Tou dobou už Roman o komplotu svých příbuzných ví a uraženě trucuje zamčený ve svém pokoji. Najednou vidí oknem dole na ulici známou postavičku - Káťu. Vylézá na parapet a křikem a máváním se ji snaží na sebe upozornit, jenže dříve než ona jeho volání uslyší babička. Její bušení na dveře na chvíli odvrátí Romanovu pozornost jiným směrem. To ale stačí k tomu, aby se chlapci smekla noha a on padá z třetího patra do hluboké sněhové závěje...