Lekce Faust

Faustovské téma zajímalo Jana Švankmajera odedávna.. Poprvé je zpracoval jako představení pro semaforské Divadlo masek; v 80. letech napsal ne-realizovaný scénář pro celovečerní program Laterny Magiky. Dlouho při-pravovaný projekt dostal nakonec s přispěním francouzských, německých a britských producentů a s finanční podporou českého ministerstva kultury a francouzského ministerstva kultury a komunikace (CNC) podobu celovečerního kombinovaného filmu. Švankmajer natáčel svůj druhý dlouhometrážní projekt (po filmu Něco z Alenky, FP 1/91) s týmem stálých spolupracovníků dva roky, do hlavní role obsadil výborného Petra Čepka. - Faustovský mýtus považuje autor za klíčový pro naší civilizaci. Jeho vlastní výklad se liší např. od goethovské prezentace Fausta jako romantického titána, symbolu lidské aktivity, nacházejícího své vznešené poslání v tvořivé práci pro společnost. Švankmajerův hrdina je naopak obyčejný člověk z ulice, který je vytržen ze svého všedního života, v němž otázky po smyslu lidské existence nemají místa. Osudovou náhodou je vmanipulován do faustovské vzpoury. Jeho všetečná zvědavost ho strhne do dobrodružství ducha, v němž se rozplyne jeho vlastní nicotná osobnost, ale v němž nabývá na významu odvěký spor mezi Bohem a Ďáblem o lidskou duši. Muž je paradoxně nucen proměnit se v poslušnou loutku rebela; hraje a proti své vůli si postupně osvojuje hrdinskou roli, jejíž jedinečnost je ovšem od základu zpochybněna. ~ Ve své sarkastické úvaze o manipulaci nevycházel autor z výkladů faustovského mýtu, ale (podobně jako např. ve filmu Don Šajn) přímo ze samotných textů na klasické téma, především z tradiční loutkové hry, z díla Johanna -Wolfganga Goetha Faust (1831) a z dramatu anglického renesančního dramatika Christophera Marlowa Tragický příběh doktora Fausta (1601). Samotný film však pouze nabízí divákově imaginaci bohatý materiál pro další úvahy. - Vedle nejrůznějších animačních technik využívá Švankmajer opět kombinace herce s velkými lout-kami-maskami (např. Don Šajn), natáčel opět v reálu i v divadelních kulisách (např. Něco z Alenky). Většinu loutek už tvůrce použil ve svých předchozích filmech: v epizodních rolích se mihnou někteří jeho oblíbení interpreti. Po formální stránce je Lekce Faust extraktem dosavadních Švankmajerových uměleckých zkušeností, podřízených ovšem originálnímu tvůrčímu přemítáni o moderní podobě faustovského mýtu. - Snímek byl uveden v sekci Un certain regard na 47. MFF v Cannes 1994; na XXIX MFF v Karlových Varech 1994 byl oceněn Zvláštní cenou poroty ex aequo. Autor/Zdroj: /Filmový přehled