Hrabě Monte Christo

Romány Alexandra Dumase oblíbené pro svou romantičnost, bohatost dějů a lidských osudů se staly vděčnými náměty filmové podívané hned na počátku dvacátého století. Kniha Hrabě Monte Christo z roku 1844 nabízí nejen příběh plný dobrodružných situací a milostných vztahů, ale také satisfakci z pomsty, vykonanou na těch, kteří tragicky zasáhli do osudů hlavních protagonistů. První filmový přepis románu vznikl v roce 1907 v USA, do nástupu zvuku jich existovalo už šestnáct. Němou řadu filmových Monte Christů uzavírá právě toto dílo Henriho Fescourta v produkci Louise Nalpase, uměleckého ředitele společnosti La société des Cinéromans, která se specializovala na filmové převody literárních děl. Zmíněného producenta Dumasův příběh fascinoval natolik, že se v rozmezí jedenácti let podílel na dvou jeho adaptacích. Snímku z roku 1929 věnovali Nalpas s Fescourtem mimořádnou péči. Angažovali výborné herce, typově korespondující s popisy a charaktery z předlohy. Pro taneční čísla najali tehdy slavnou španělskou tanečnici Tinu Mellerovou a balet pařížské opery. K dokreslení dobové společnosti využili i historických postav – na natáčení scény v opeře se objevili také herci nalíčení jako velcí francouzští literáti Alfred Musset, Victor Hugo, Théophile Gautier či Alfred de Vigny. S velkou pečlivostí byly připraveny dekorace, stavby i kostýmy. Z tohoto úsilí pak vzešlo pozoruhodné dílo se vzrušujícím dějem, které zároveň přiblížilo atmosféru a ducha časů po Napoleonově porážce, s níž zmizely také poslední zbytky ideálů francouzské revoluce a základní morální principy. Dlouho zapomenutý snímek restauroval český Národní filmový archiv včetně sekvencí s barevnými virážemi. V roce 1993 byl Hrabě Monte Christo uveden v pražském Národním divadle u příležitosti 50. výročí NFA s hudbou Jana Klusáka. Unikátní zrekonstruované dílo bylo promítáno i v zahraničí. Blažena Urgošíková Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017