Alois Fišárek

Filmový střihač a pedagog Alois Fišárek se narodil v Opočně v roce 1943. Jeho otcem byl významný český malíř a profesor AVU v Praze Alois Fišárek st. Po úspěšných středoškolských studiích a pod vlivem rodinného prostředí, směřoval do Prahy a zde vystudoval FAMU, katedru střihu, kterou ukončil v roce 1968. Již před ukončením studia spolupracoval jako střihač s Československým armádním filmem. Krátce po absolutoriu FAMU působil souběžně jako odborný asistent. Do roku 2002 se tak podílel na přípravě budoucích filmových střihačů na katedře filmového střihu na FAMU až do roku 2002, kdy jako docent FAMU své působení na škole ukončil. O d roku 1974 do roku 1996 byl Alois Fišárek střihačem Krátkého filmu Praha. Naposledy působil jako učitel na písecké filmové škole. Je členem České filmové a televizní akademie, členem FITES, AFTS /Asociace televizních a filmových střihačů/. Je několikanásobným držitelem Českého lva v kategorii filmový střih /Akumulátor I., Kolja, Tmavomodrý svět, Kanárek a Kuky se vrací/. Jak filmový střihač se prosadil i oblasti filmového střihu dokumentárních filmů a krátkých filmů, mezi které na přední místo patří dokumenty Karel Gott /1988/, F. Murray Abraham /1991, rež. Jaromil Jireš/. Jeho vliv je patrný i na úrovni zpracování televizních filmů a seriálů-Žena za pultem /1978/, Redakce /2004/. Nejvýznamnější složkou filmového střihu, která je s jeho tvůrčím podílem spojena, jsou především celovečerní filmy. Mezi nejznámější Fišárkovy práce mimo filmy oceněné Českým lvem, se zařazují filmy - Hra o jablko /1977/, Faunovo velmi pozdní odpoledne /1983/, Obecná škola /1991/, Jízda /1994/, Báječná léta pod psa /1997/, Návrat ztraceného ráje /1999/, Vratné láhve /2007/, Jménem krále /2009/. Velmi často spolupracoval s kameramany Ivanem Vojnárem a Jaroslavem Kučerou. Mezi režiséry, kteří dlouhodobě spolupracovali s Aloisem Fišárkem na tvorbě kratkometrážních i celovečerních filmů patří Ivan Balada, Věra Chytilová, Alena Třeštíková, Jaromil Jireš, Radúz Činčera a Jan Svěrák. ERKUL