Jelizaveta Nikolská

Jméno Jelizavety Nikolské není dnes příliš známé, přesto v době první republiky patřila k výrazným osobnostem Národního divadla. Jelizaveta Nikolská, vlastním jménem de Boulkin, se narodila ve Vladivostoku, poté navštěvovala gymnázium a konzervatoř v Oděse, načež nastoupila jako členka baletního souboru do oděského divadla. Netrvalo dlouho a vypracovala se v přední sólovou tanečnici a vystupovala také v zahraničí, například v Paříži, Káhiře nebo Varšavě. V roce 1922 byla nucena s rodinou z politických důvodů opustit Sovětský svaz, načež se usadila v Československu. Záhy se zde také provdala, jejím manželem se stal dobrodruh, okultista a také režisér Felix de la Cámara (1897-1945), jejich manželství skončilo v roce 1927 rozvodem. V Praze se Nikolská prosadila velmi rychle a již v roce 1923 se stala sólovou tanečnici baletu Národního divadla, později byla primabalerínou (1934-1941) a baletní mistryní (1937-1941). Se svým baletním souborem uspořádala několik úspěšných turné po Evropě a také USA. Úspěch Nikolské byl založen na propojení nejlepších tradic ruského klasického tance s moderními prvky a bezmála akrobatickými výstupy, současníci oceňovali i její oslnivě krásný zjev, ve svém tanečním studiu vychovala řadu výborných tanečníků. Své taneční mistrovství zúročila také ve filmu. Jako choreografka se podílela na filmech ŠVANDA DUDÁK (1937) a MASKOVANÁ MILENKA (1940; v tomto filmu také hrála primabalerínu). Ve známé historické komedii CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH (1938) se objevila v menší roli cikánské tanečnice a nakonec hrála opět primabalerínu Madame Richetti v umělecky zdařilém melodramatu TANEČNICE (1943). V době okupace projevovala Nikolská profašistické názory, byla členkou organizace Vlajka a s jejím postojem nepochybně souvisel i fakt, že se v té době vypracovala k postu šéfky baletu Národního divadla (1940-1945). Po válce pak byla odsouzena k peněžité pokutě a zákazu činnosti v kultuře. Nikolská však v té době již nebyla v Československu, v době pražského povstání v květnu 1945 se jí podařilo odcestovat z Evropy, usadila se ve Venezuele, kde ve věku 50 let zemřela.