Bedřich Smetana

Slavný český hudební skladatel Bedřich Smetana přišel na svět roku 1824 v Litomyšli v rodině panského sládka. Již ve čtyřech letech se sám naučil hrát na housle. STUDENTSKÁ LÉTA Po ukončení studií v Jihlavě a Německém Brodu přišel na akademické gymnázium do Prahy. Hudba znamenala jeho svět. Hrál na housle, na klavír, vystupoval ve studentském kvartetu. K nelibosti rodičů se rozhodl z gymnázia odejít. Pod vlivem čarovné hudby F. Liszta se Smetana rozhodl, že tomuto krásnému umění také zasvětí svůj život. Nakonec však sám uznal potřebu gymnaziálního vzdělání, tudíž středoškolská studia dokončil v Plzni, kde pobýval u svého strýce. HUDEBNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V roce 1843 odešel Smetana do Prahy, aby zde mohl studovat hudbu, o níž říkal, že by rád byl v kompozici Mozartem a v klavírní technice Lisztem. Na konzervatoř již nastoupit nemohl, neboť přesáhl věkovou hranici. Studoval soukromě u nevidomého Josefa Proksche, znamenitého učitele hudby. Aby si vydělal na studia, stal se domácím učitelem hudby u hraběte Leopolda Thuna. S hraběcí rodinou hodně cestoval, ale ani tehdy nezapomínal na komponování vlastních hudebních prvků, které pak přinášel ke konzultaci Pokschovi. Též se zúčastnil roku 1848 revolučních událostí, protože byl vlasteneckého smýšlení. VLASTNÍ HUDEBNÍ TVORBA Po ukončení hudebních studií si Bedřich Smetana otevřel v Praze hudební školu, potřeboval si vydělat na živobytí, aby se mohl oženit se svou láskou z mládí Kateřinou Kolářovou. O studia na jeho škole byl velký zájem, nicméně při nastolení Bachova absolutismu nastala po Bedřicha Smetanu nelehká situace, takže odešel do švédského Göteborgu, kde byl uznáván jako přední umělec i učitel hudby. Zde vznikly jeho první symfonické básně, inspirované náměty světových dramatiků: RICHARD III., HAKON JARL, VALDŠTÝNŮV TÁBOR. V soukromém životě prožívá bolestné chvíle. Umírají dvě Smetanovy děti, později také jeho milovaná manželka. Nad ztrátou blízkých komponuje Smetana TRIO G MOLL, v němž se vyznává ze své bolesti. Roku 1860 se vrací zpět do vlasti s novou chotí Bettinou. Politická situace se uvolnila, proto má Smetana otevřené dveře k nové tvorbě. Vytváří klavírní skladby, angažuje se ve prospěch pěveckého spolku Hlahol i Uměleckou besedu. Podporuje mladé umělce a přispívá články o hudbě do Národních listů. Tehdy vznikají jeho vrcholné skladby: BRANIBOŘI V ČECHÁCH a zřejmě zcela nejznámější záležitost z prostředí českého venkova PRODANÁ NEVĚSTA. K oběma těmto dílům napsal libreto Karel Sabina a jejich premiéra byla roku 1866. Z obou oper čiší vlastenectví, úcta k historii a k národním tradicím. V roce 1868 byl položen základní kámen Národního divadla. K této příležitosti Smetana komponuje operu DALIBOR, jejíž hrdina ztělesňoval symbol hudebnosti národa. Bohužel však nedosáhla úspěšnosti předchozích oper, Smetanovi je vytýkána přílišná modernost. Samotné otevření Národního divadla bylo ve znamení překrásné opery LIBUŠE, v níž vycházel z mýtu popsaném v Rukopisu zelenohorském o kněžně Libuši a Přemyslovi ze Stadic. V této opeře je scenérie sporu Chrudoše a Šťáhlava, zasnoubení Libuše a Přemysla včetně Libušiných věšteb. Je třeba dodat, že první otevření Národního divadla bylo v roce 1881. Opera Libuše byla zkomponována již o 7 let dříve. Autor tyto roky čekal na dokončení divadla, aby opera mohla být uvedena poprvé v jeho prostorách. ZTRÁTA SLUCHU Poněkud jemnější provedení má opera DVĚ VDOVY, která je spíše komornějšího rázu. Poté vzniká cyklus symfonických básní s názvem MÁ VLAST. Ten je komponován již neslyšícím Bedřichem Smetanou. Ohluchl po příznacích nervové choroby 20. října 1874 a to tak, že neslyšel jediný zvuk. Rovněž v soukromém životě se potýká s nedostatkem a musí žít v Jabkenicích u Loučné v rodině zetě Josefa Schwarze. I přes tento handicap vytváří monumentální dílo, v němž vyjádřil slavnou minulost našeho národa (VYŠEHRAD, ŠÁRKA, TÁBOR), dále svou současnost (VLTAVA, Z ČESKÝCH LUHŮ) a naději do budoucna (BLANÍK). MÁ VLAST je vskutku vlasteneckým počinem, vypovídajícím o autorově úctě k českému národu a jeho dějinám. Bedřich Smetana byl člověk hrdý a svá díla komponoval kvůli jejich hloubkové podstatě, nikdy však nesložil dílo jen kvůli obchodnímu úspěchu, byť by si tím zajistil lepší existenční podmínky. Na libreta Elišky Krásnohorské vznikly další opery: HUBIČKA, TAJEMSTVÍ, ČERTOVA STĚNA. K tomu pak několik dalších kompozic pro klavír a housle. Nesmírně talentovaný muž, jakým bezesporu velikán české hudby Bedřich Smetana byl, odešel do uměleckého nebe v roce 1884 v 60ti letech, kdy byl již zcela na konci duševních i fyzických sil. Jeho dílo je však nesmrtelné. Zpracováno s využitím publikace: Kolektiv autorů: 234 českých osobností, Fragment, Praha, 2004, 2. vydání, ISBN: 80-253-0024-2