Nikolaj Gogol

(1. dubna 1809 – 4. března 1852) byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu, hlavní představitel ruského kritického realismu. Pocházel z rodiny středních ukrajinských statkářů (Gogolovi měli asi 80 nevolníků). Jeho otec byl vášnivý milovník divadla, psal verše i komedie. Založil divadlo, v němž malý Gogol hrál – zásadně ženské role. Byl vychován v přesvědčení, že je geniální a zázračné dítě. Po absolvování gymnazia odešel koncem roku 1828 do Petrohradu, kde byl přijat do divadla, nebyl úspěšný. Poté se pokusil vydat své básně a uspořádat výstavu svých obrazů, ale setkal se s velkou kritikou. Nakonec působil jako úředník. Léta 1836 - 1839 strávil v Itálii. Roku 1844 podnikl cestu do Jeruzaléma. Před svou smrtí prožíval Gogol hlubokou depresi, začínal podléhat náboženským a mystickým náladám a pochybnostem o smyslu činnosti a svého díla a je poměrně pravděpodobné, že zešílel. Na Gogolovu tvorbu navazuje prakticky celá ruská literatura 2. poloviny 19. století. Dílo: Nejlepší z jeho díla jsou povídky, kde plně využil své vypravěčské umění a schopnost spojovat reálné s fantastickým. Petrohradské povídky Bláznovy zápisky Večery na samotě u Dikaňky – Tato kniha povídek popisuje lidové zvyky na Ukrajině. Měla obrovský úspěch. Mirgorod – sbírka novel, název je odvozen z názvu vesnice. Nejznámější se stala novela nazvaná Taras Bulba – romantická pověst. Taras Bulba je kozák, který má dva syny, ti jsou vychováváni ve středisku pro výchovu kozáků. Syna Andreje Taras zabijí za zradu, druhý syn umírá na šibenici. Taras se při jednom nájezdu proti Turkům a Tatarům vrací pro svou dýmku, je zajat a upálen Tatary. Mrtvé duše – satira na carskou byrokracii. Popisuje zde statkářský život a podvodníka, který se snaží rychle zbohatnout. Každý statkář byl majitelem nevolníků (duší), za něž platil daně. Pokud nevolník zemřel, do příštího sčítání lidu za něj statkář musel platit daně. Hrdina Čičikov mrtvé duše od stakářů skupuje (čímž jim vlastně ulehčí - statkáři se povinnosti platit daně rádi zbaví). Díky tomuto podvodu si může půjčit peníze v bance, aby mohl rozjet vlastní hospodářství. Na jeho podvod se ovšem přijde a Čičikov skončí ve vězení. Tento pohled na statkářské a nevolnické Rusko, je napsán v cizině. Gogol toto dílo několikrát přepracovával, krátce před smrtí spálil část tohoto díla a pravděpodobně i celou poslední verzi. První díl Mrtvých duší končí známou lyrickou digresí: „Neletíš Rusi má, jako ta rychlá, nedostižná trojka?…Rusko se žene vpřed a s nelibostí mu ustupují z cesty ostatní národy a říše.“ Podobizna – Povídka z malířského prostředí, o dvou malířích, kterým zničila život záhadná podobizna. Drama: Ženitba Revizor – Hlavním hrdinou je podvodník Chlestakov, který přijíždí do městečka, kde je považován za očekávaného revizora. Chlestakov hraje roli revizora a lidé ho hostí a podplácí. Na konci píše příteli, pošťák ale otevírá poštu a tak se dozví pravdu. Honem to běží sdělit starostovi, ale Chlestakov opustí město a přijíždí skutečný revizor. Hráči