Lewis Carroll

Ačkoliv se tento světově proslulý anglický spisovatel, matematik, logik, pedagog a fotograf narodil 27.1.1832 v Daresbury (hrabství Cheshire), jeho jméno byste v tamních matrikách hledali marně. Jeho pravé jméno totiž zní Charles Lutwidge Dodgson. Pocházel ze starobylé rodiny anglikánského pastora, jejíž členové se už po mnoho generací věnovali převážně buďto církevní, anebo vojenské dráze. Malý Charles (tohoto jména už nejméně šestý v pořadí) se narodil jako třetí z 11 sourozenců (7 dívek a 4 chlapci), kteří se všichni dožili dospělosti, což bylo v té době velice řídkým zjevem. Ranné dětství prožil na otcově malé faře, kde se do cca deseti let věku vzdělával pouze četbou knih, převážně náboženského charakteru. Později byl jeho otec přeložen do vesnice Croft-on-Tees v hrabství Yorkshire a Charles nastoupil na soukromou školu poblíž Richmondu. Ačkoliv byl od útlého dětství značně zvídavý a veškeré učivo vstřebával s neuvěřitelnou lehkostí, jeho velkým problémem byla koktavost, která trápila i několik jeho sourozenců. Mladý Charles navíc trpěl i nedoslýchavostí (po horečnaté nemoci v dětství ohluchl na jedno ucho) a po několika záchvatech černého kašle měl i doživotní problémy s dýcháním. V roce 1845 přešel na Rugby School a v roce 1854 absolvoval teologickou Christ Church College Oxford, kde kdysi studoval i jeho otec. Také Charles se původně měl stát knězem, ale přestože dosáhl hodnosti jáhna, vyšší svěcení odmítl. Odůvodňoval to sice svou koktavostí, která by mu ztěžovala kázání (nedokázal dobře vyslovit ani svoje jméno), ale pravda byla zřejmě někde jinde - v mnoha jeho různorodých zájmech, které by jej od církevní dráhy zdržovaly a rozptylovaly. Jako brilantní matematik tedy raději dlouhodobě působil jako učitel na Oxfordu, kde přednášel matematiku a psal učebnice pro studenty. Toto zaměstnání jej údajně příliš nebavilo, umožňovalo mu ale pravidelný (byť nevelký) plat a hlavně možnost věnovat se naplno své velké zálibě - spisovatelství. Charles Dodgson začal psát povídky a básně už v raném věku a později si pro tuto činnost zvolil pseudonym Lewis Carroll, který vycházel z jeho křestních jmen: Lewis je poangličtěná forma jména Ludovicus, což je latinská verze jména Lutwidge, a Carroll je poangličtěná verze jména Carolus, což je latinská verze jména Charles. A právě pod tímto pseudonymem sepsal i svá nejznámější díla - knihy „Alenka v říši divů" (Alice's adventures in wonderland -1865) a její pokračování „Alenka za zrcadlem“ (Through the looking glass - 1872), břitkou satiru, plnou slovních hříček a obsahující slavnou nonsensovou (nesmyslnou) báseň Žvahlav (Tlachapoud). Jeho třetím nejproslulejším dílem pak je alegorická báseň The Hunting of the Snark (Lovení Snárka) z roku 1876. Toto fantaskní dílko pojednává o dobrodružstvích bizarní skupiny několika různorodých, zcela neschopných tvorů + jednoho bobra a do češtiny bylo přeloženo až v roce 2005. Dalším velkým koníčkem Lewise Carrolla bylo fotografování. Začínal jako naprostý samouk, ale díky píli a talentu se z něho postupem doby stal velmi dobrý fotograf. Jako námět mu sloužilo kdeco - fotil krajinu, děti, zvířata, sochy a obrazy, portréty významných osobnosti, či dokonce také kostry. Přesto však téměř polovina jeho snímků zachycuje mladičké dívenky (cca 10 - 15 roků) v pozicích, které upjatou viktoriánskou společnost často uváděly přinejmenším do rozpaků. Je zřejmé, že k dívkám této věkové skupiny měl slavný umělec velice blízko a občas se proto spekuluje i o jeho pedofilii. Dnes už se pravdu asi nedozvíme a tak Carrollův vztah k ženám zůstáne nejspíš už navždy pikantní hádankou. K osobě samotného L. Carrolla lze ještě říci, že šlo o poměrně pohledného, 180 cm vysokého, štíhlého muže šedomodrých očí a hnědých, vlnitých vlasů. Vynikal jako výborný společník, vynikající imitátor a navzdory svému postižení i jako dobrý zpěvák. Posledním Carrollovým románem byla kniha Sylvie and Bruno (1889). Slavný umělec zesnul 14.1.1898 a v současnosti je plně uznáván nejenom jako spisovatel, ale také jako vynikající fotograf, který výrazně ovlivnil i moderní uměleckou fotografii. Také po jeho vyprávění o Alence a jejích příhodách dodnes s chutí sáhnou nejenom čtenáři, ale také filmoví tvůrci, což dokazuje mnoho filmů, které na náměty Carrollových knížek vznikly, vznikají a bezpochyby budou vznikat i nadále...