Icchak Finci

Icchak Finci je synem prodavače z obchodu s oděvy. Po ukončení studií herectví na Divadelním institutu v Sofii nastoupil angažmá do divadla v Dimitrovgradu, kde ztvárňoval postavy tři sezóny, poté další tři roky vystupoval na scéně v Burgasu. V roce 1960 se stal členem Satirického divadla v Sofii, kde hrál jenom komedie typu Když růže tančí. Ve filmech se nejdřív uplatnil ve směšných a epizodních rolích, charakterově deformovaných jedinců. Velmi dobře si poradil s úlohou fašistického donašeče v dramatu z 2. světové války Chrti a ptáci (1969). Během 70. let si zahrál množství hrdinů různých profesí, kdy jejich osud a jednání jsou poznamenány svojí dobou a životem. Hrál bohatého statkáře Deli Mehmeda v dramatu Konec písně (1970); horlivého byrokratického úředníka Asenova v satiře Soupis divokých králíků (1973); maloměšťáckého otce Jonka ve společensko – kritickém filmu Vilová čtvrť (1975). Mezinárodní úspěch mu přinesla úloha maďarského malíře Csontváryho v životopisném snímku Malířův svět (1979). Zajímavou postavu podivínského staříka Mandarina vytvořil ve slovenském poetickém příběhu režiséra S. Párnického Južná pošta (1987). Na konci dvacátého století jsme jej ztěžka ale mohli vidět ve filmech - Já, hraběnka; Rozvody, rozvody; Golgotha; Ona; Pozdní úplněk; Bohem navštívení ( 2001). Ve své vlasti se prosadil zejména díky filmům režiséra Eduarda Zacharieva, v nichž mohl rozvinout své herecké polohy. Kromě herectví se věnuje hraní na housle, režii a spisovatelské činnosti, několikrát byl hostem MFF v Karlových Varech. Další filmy na kterých se herecky podílel : Nahé svědomí (1971), Správce mrtvých (2006), Skřivaní farma (2007), Malá diskuse (2007), Zázračné dítě (2010).