Václav Sloup

Václav Sloup pochází z dělnické rodiny z Tlustic u Berouna. Původně se v rodinné tradici měl stát tesařem, ale nakonec vystudoval gymnázium a začal pracovat v berounských slévárnách. Na vojně se víceméně z nudy naučil Wolkerovu Baladu o námořníkovi, s níž se pak zúčastnil recitační soutěže a po skončení základní vojenské služby se přihlásil na DAMU. Vystudoval herectví (1962) a hned po absolutoriu získal angažmá v Praze – v letech 1962-1977 byl členem Divadla Na zábradlí, kde vynikl v již tehdy legendárních představeních Zahradní slavnost, Král Ubu nebo Čekání na Godota. Následně na šest let zakotvil v Divadle S. K. Neumanna (1977-1983), kde se naopak vrátil ke klasice (Tartuffe, Divotvorný klobouk, Komedie plná omylů). V letech 1983-1998 byl hercem Divadla na Vinohradech a na této scéně našel uplatnění v představeních Macbeth, Švejk, Chvála prostopášnosti, Návštěva staré dámy nebo Dohazovačka. Od roku 1998 je bez stálého angažmá, ale pravidelně hostuje na různých pražských scénách, například v Hudebním divadle Karlín (My Fair Lady), v Divadla Radka Brzobohatého (Táta je teta) nebo v divadle Milénium (Starci na chmelu). Typově se Václav Sloup nejen v divadle, ale i ve filmu hodil do postav bodrých a prostoduchých mužů, kteří někdy byli využívání druhými, jindy naopak těžili z hlouposti ostatních. Na filmovém plátně debutoval nevelkou rolí kopečkáře ve filmu KRÁL ŠUMAVY (1959). Stále ještě jako student DAMU se pak objevil ve filmech ROMEO, JULIE A TMA (1959) nebo POCHODNĚ (1960). Většími postavami současných mladých mužů se pak uvedl v komediích ŽALOBNÍCI (1960) a HLEDÁ SE TÁTA (1961). První hlavní roli mu pak svěřil Jaroslav Balík ve svém sci-fi filmu BLBEC Z XEENEMÜNE (1962). Postava šestnáctiletého chlapce Bruna, mentálně zaostalého, přitom však geniálního, byla pro něj jakoby stvořená a nechtěně vytvořila prototyp jeho dalších filmových rolí. Další velkou roli vytvořil Václav Sloup po boku Aleny Procházkové v dojemném psychologickém příběhu ze současnosti, OKURKOVÝ HRDINA (1963). Sice vedlejší, ale výrazné úlohy pak dostal ve stěžejních filmech jako LIDÉ Z MARINGOTEK (1966) a MARKETA LAZAROVÁ (1967). Jako chovanec výchovného ústavu se pak uvedl v další velké roli filmem PASŤÁK (1968). V následujících dekádách již pro Václava Sloupa nenašel žádný režisér velkou příležitost, nicméně točil několikrát ročně, účinkoval v řadě filmů různých žánrů, z nichž některé jsou dnes již poprávu zapomenuté. Za zmínku stojí jeho prohnaný lokaj Cyril v komediích SVATBY PANA VOKA (1970) a PAN VOK ODCHÁZÍ (1979), diváci si jej pamatují také jako řidiče Čahouna v dětských snímcích NA PYTLÁCKÉ STEZCE (1979) a ZA TRNKOVÝM KEŘEM (1980). Velkou rolí byl pověřen v zapomenutém střihovém filmu MUZIKA PRO DVA (1979). Po roce 1989 filmování výrazně omezil, v poslední době jsme jej ale mohli vidět ve filmech ROCK PODVRAŤÁKŮ (2006) nebo SVATBA NA BITEVNÍM POLI (2008). Tím je zatím jeho filmografie uzavřena na počtu 55 snímků. Od počátku 60. let spolupracoval Václav Sloup také s televizí, kde se výrazněji uplatnil až o mnoho let později, kdy začal méně předstupovat před filmovou kameru. Nicméně ještě v dekádě šedesátých let zaujal svou postavou Mažňáka v televizním seriálu ZÁHADA HLAVOLAMU (1969), která mu přinesla značnou popularitu. Následně hrál menší či větší role v řadě dalších seriálů (CHALUPÁŘI, 1975; NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, 1977, 1981; KŘEČEK V NOČNÍ KOŠILI, 1987), jeho hereckou dráhu lemují také četné televizní inscenace a pohádky. Zatím naposledy se na televizní obrazovce připomněl seriálem HRABĚNKY (2007), hraje také v nekonečném seriálu ULICE (od 2005). Václav Sloup je rozvedený a s bývalou manželkou Alenou má jednu dceru.