Washington Irving

První americký romantik ve své zemi paradoxně zároveň založil žánr humoristické povídky. (Toto spojení ukazuje na silnou racionální stránku amerického romantismu). Ve svém mladém národě se stal také prvním spisovatelem, který dosáhl mezinárodního věhlasu. Narodil se v New Yorku do anglo-skotské přistěhovalecké rodiny. Jeho dětství i mládí vymezovala pozice benjamínka - vyrůstal jako nejmladší z osmi sourozenců. Usilovně četl - oblíbil si zejména anglické autory - a okouzlilo jej divadlo. Své první črty uveřejnil v novinách, které vycházely pod vedením jeho bratra. V jedenadvaceti letech se u Washingtona Irvinga projevily příznaky tuberkulózy. Nemoc se však podařilo v raném stadiu podchytit - také díky dvouletému zčásti léčebnému cestování po Evropě, v jehož průběhu si literárně nadaný mladík zapisoval pověsti. Po návratu domů vydal roku 1809 povídkovou knihu, jejíž název lze zkrátit do podoby Historie New Yorku; coby vypravěče uvádí fiktivního holandského historika Diedricha Knickerbockera. Novinovou reklamu na své dílo pojal autor jako výzvu k pátrání po pohřešovaném Holanďanovi, čímž čtenáře dokonale zmátl a probudil jejich zájem. Kniha jej rychle proslavila. Shromažďování materiálu a vlastní tvorba Washingtonu Irvingovi dvakrát velmi pomohly v těžkých životních obdobích: Poprvé doma po smrti snoubenky, podruhé - během sedmnáctiletého pobytu na Britských ostrovech - po úmrtí matky, k němuž se ještě přidaly výčitky svědomí. Britský pobyt mu však přinesl i několik bohatě zasloužených světlých chvil. Proběhlo vydařené setkání s Walterem Scottem, jenž povídky amerického kolegy ocenil slovy, že "se smál, až se za boky bral," a který Irvingovi pro další inspiraci doporučil německé pověsti. Navíc Irving začal domů posílat povídky, jež roku 1820 vyšly v souboru Kniha črt. Mezi nimi se objevily i autorovy nejslavnější krátké prózy - Rip Van Winkle a Ospalá díra. Povídky Washingtona Irvinga se odehrávají ve dvojím prostředí - střídavě na území Ameriky a Evropy. Vypravování, které zůstává tradiční, autor prokládá kousavými, avšak neurážlivými výrazy a ironickými komentáři. Humoristova mystifikace se projevuje nejméně ve dvou podobách: někde v osobě letmo zmíněného smyšleného vypravěče - neurotika a snílka; někde v tématu osudovosti, která může být dílem buď nadpřirozených sil, nebo škodolibého lidského zásahu. V neposlední řadě Washington Irving do americké literatury vnáší typ antihrdiny - nesmělého človíčka, jenž tváří v tvář svým dravým příbuzným a sousedům (o prudkém společenském vývoji nemluvě) zákonitě selhává, a který přesto - nebo právě proto - vzbuzuje čtenářské sympatie. V posledních desetiletích svého života nastoupil spisovatel úspěšnou diplomatickou kariéru - zejména ve Španělsku. V novém prostředí se opět snažil sbírat materiál pro další povídky. Dokázal však sám sobě přiznat, že léta jeho tvůrčího rozmachu už minula. Svou literární činnost postupně přesunul do oblasti biografií. Po dalším návratu domů ještě stačil dokončit pětisvazkový životopis George Washingtona, pak ale zkolaboval a zanedlouho zemřel. Mladší krajané a kolegové, které za svého života všemožně podporoval, v něm nepřestali nacházet inspirátora, důležitého pro další vývoj americké prózy.