Giuseppe Amato

Významný italský producent Giuseppe Amato zaštítil svým jménem vznikl bezmála šedesáti filmů, z nichž některé vstoupily do světových dějin kinematografie, příležitostně pracoval také jako režisér a scénárista, začínal ale jako herec. Pocházel z Neapole, kde již ve třinácti letech stál na divadelním jevišti. Během první světové války začal v různých profesích spolupracovat s filmem, mimo jiné byl kameramanem. Ve 20. letech se bez většího ohlasu pokusil o filmovou režii, několikrát se postavil před kameru i jako herec. Když se objevil zvukový film, Giuseppe Amato odjel do Spojených států, kde nasbíral cenné zkušenosti dvouletou prací pro společnost MGM. V roce 1932 se vrátil do Itálie a začal se věnovat filmové produkci, jako producent během následujících třiceti let stál u zrodu bezmála šedesáti filmů, některé z nich dosáhly i mezinárodního a nadčasového významu. Jedním z jeho prvních filmů byli TŘI MUŽI VE FRAKU (Tre uomini in frack, 1933), uvedení i v tehdejších československých kinech. Jako producent umožnil Giuseppe Amato zviditelnění například sourozenecké dvojice významných divadelních herců Eduarda a Peppina de Filippo (TŘÍROHÝ KLOBOUK - Il cappello a tre punte, 1934; TO JSEM BYL JÁ - Sono stato io, 1937). S nimi ostatně výjimečně spolupracoval i jako režisér (ALE MÁ LÁSKA NEUMÍRÁ - L'amor mio non muore, 1938). Vedle spolupráce s Mariem Bonnardem nebo Mariem Mattolim připomeňme také Maria Cameriniho, jehož komerčně úspěšné filmy 30. a 40. let zaštítil (POPLACH V OBCHODNÍM DOMĚ - I grandi magazzini, 1939). Když se slavný Vittorio de Sica poprvé pustil do filmové režie (RUDÉ RŮŽE - Rose scarlatte, 1940), Amato se na vzniku podílel i jako spolurežisér. Za války produkoval také několik významných filmařských počinů Alessandra Blasettiho (HOSTINA POSMĚVÁČKŮ - La cena delle beffe, 1942; ČTYŘI KROKY V OBLACÍCH - Quattro passi fra le nuvole, 1942). Po válce Amato podpořil vznik několika zásadních děl italského neorealismu, opět s Vittoriem de Sicou spolupracoval na filmech ZLODĚJI KOL (Ladri di biciclette, 1948) nebo UMBERTO D. (1952). Mezitím se Amato znovu pustil do vlastní režie a ve filmu YVONNE LA NUIT (1949) poskytl nezvyklou dramatickou příležitost populárnímu komikovi Toto. Jako filmový producent slavil Giuseppe Amato největší triumf s komediálními příběhy faráře Dona Camilla a komunistického starosty Peppona (DON CAMILLO, 1952; NÁVRAT DONA CAMILLA - Le retour de Don Camillo, 1953). Tyto dvě komedie byly natočeny v italsko-francouzské koprodukci a v hlavní roli exceloval populární francouzský komik Fernandel. Giuseppe Amato si mohl připsat nevídaný komerční úspěch, protože jen ve francouzských a italských kinech vidělo oba filmy přes 40 miliónů diváků. Giuseppe Amato mimo jiné do italské kinematografie přivedl několik zajímavých tváří ze zahraničí. Do svých dalších režijních pokusů ZAKÁZANÉ ŽENY (Donne proibite, 1953) a STALO SE TO V ŘÍMĚ (Gli ultimi cinque minuti, 1955) například angažoval americkou hvězdu Lindu Darnell, později do italské kinematografie uvedl anglickou tanečnici Glorii Paul. V roce 1960 obdržel Amato čestného Davida v rámci udílení prestižních cen Davida di Donatello, o rok později byl nominován jako producent na Stříbrnou stuhu Italského syndikátu filmových novinářů za slavný Felliniho film SLADKÝ ŽIVOT (La dolce vita, 1960). Mnozí odborníci považují za nejlepší Amatův film SMRT BANDITY (Morte di un bandito, 1961), který sám režíroval a s mezinárodním hereckým obsazením také produkoval. Jeho filmografii uzavírá nenáročná veselohra DÍVKA NA TISÍC MĚSÍCŮ (La ragazza di mile messi, 1963). Giuseppe Amato zemřel následkem infarktu v Římě 3. února 1964 ve věku 64 let.