Pierre Bost

Pierre Bost byl autorem, případně spoluautorem ke scénářům více než padesáti francouzských filmů, proslul především v autorské dvojici Aurenche-Bost, v níž byl silnějším článkem jeho dlouholetý přítel Jean Aurenche (1904-1992). Pierre Bost pocházel z malého městečka Lasalle v jižní Francii, vyrůstal ale na severu v Le Havre. Začínal jako novinář a spisovatel, jeho první práce jsou datovány již krátce po první světové válce, v polovině dvacátých let se začal prosazovat jako autor divadelních her, které byly uváděny například v Théâtre du Vieux-Colombier nebo v Comédie des Champs Elysées. Jako samostatný autor scénářů pracoval Pierre Bost poprvé pro režiséra André Zwobodu (HVĚZDNÉ PLAVBY – Croisières sidérales, 1942; HVĚZDA NA SLUNCI – Une étoile au soleil, 1943). Tehdy se seznámil s Jeanem Aurenche a s ním vytvořil zdánlivě nesourodou autorskou dvojici; Aurenche byl rozevlátý bohém, který dodával děje, myšlenky, situace a charaktery, zatímco Bost jako dříve pečlivý žurnalista převáděl jeho nápady do podoby konkrétních scénářů. Jejich společným dílem byly scénáře k více než třiceti filmům, nejčastěji se jednalo o adaptace literárních děl v režii Claude Autant-Lary (POSTAREJ SE O AMÁLKU – Occupe-toi d’Amélie, 1949; ČERVENÁ KRČMA – L’auberge rouge, 1951; ČERVENÝ A ČERNÝ – Le rouge et le noir, 1954) nebo Jeana Delannoye (PASTORÁLNÍ SYMFONIE – La symphonie pastorale, 1946; BŮH POTŘEBUJE LIDI – Dieu a besoin des hommes, 1950). K jejich nejslavnějším filmům patří hvězdně obsazené tituly vzniklé podle literární předlohy (GERVAISA – Gervaise, 1954) nebo s původním scénářem (NAPŘÍČ PAŘÍŽÍ – La traversée de Paris, 1956). Bez Jeana Aurenche pracoval Pierre Bost jen zřídka, jako autor dialogů byl přizván k několika mezinárodním projektům (DON JUAN, 1956). Zmínku si zaslouží i slavný film René Clémenta ZAKÁZANÉ HRY (Jeux interdits, 1952). V polovině padesátých let byla konkrétně dvojice Aurenche-Bost napadena začínajícími tvůrci francouzské nové vlny kvůli přežitým scenáristickým postupům, jejich pozicí to sice dočasně otřáslo, ale později se dočkali obnoveného uznání díky spolupráci s režisérem Bertrandem Tavernierem (HODINÁŘ OD SV. PAVLA – L’horloger de St. Paul, 1974; SOUDCE A VRAH – Le juge et l’assassin, 1976). Pierre Bost zemřel ještě před premiérou filmu SOUDCE A VRAH v prosinci 1975 ve věku 74 let, režisér Bertrand Tavernier ale později pro svůj další film NEDĚLE NA VENKOVĚ (Un dimanche à la campagne, 1984) použil jeho román Monsieur Ladmiral va bientôt mourir, který původně vyšel již v roce 1945. Hold Pierru Bostovi jako spisovateli vyšel a film získal celkem sedmnáct prestižních ocenění na několika zahraničních festivalech.