Jana Ebertová

Milovníci študáckých veseloher Martina Friče si jistě vzpomínají na půvabnou a oduševnělou tvář Zdenky Chalupové z filmu CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE (1939). Představovala ji krásná mladá herečka Jana Ebertová, o níž zcela neprávem filmové materiály přinášejí jen velmi málo informací. Připomeňme si tedy její cestu herectvím. Jana Ebertová se narodila 7. května roku 1920 v Praze v rodině JUDr. Jana Eberta a jeho chotě Pavlíny, rozené Zábové. Nadaná dívka představovala studentku gymnázia nejen ve známém filmu, tuto školní instituci skutečně vystudovala. Docházela na gymnázium J. G. Masarykové v Praze a zde se také poprvé setkala s divadlem. V sextě začala navštěvovat kroužek Svazu odborového studentstva, v jehož rámci mladí lidé hráli avantgardní komedie. Mladičkou Janu herectví oslovilo, tudíž k němu směřovala i své následující kroky. V roce 1939 ukončila studium gymnázia a v tomto roce se také objevila poprvé před filmovou kamerou ve zmíněném snímku a současně započala se soukromým studiem herectví u Loly Skrbkové. Půvabnou dívku s podmanivým hlasem mohli diváci v té době vidět na scéně žižkovského Akropolisu, kde se objevila např. ve hrách VDAVKY NANYNKY KULICHOVY, JOSEF KAJETÁN TYL či MALÉ ŠTĚSTÍ VE VELKÉM MĚSTĚ. Soukromá studia u paní Skrbkové ukončila Jana v roce 1942. Tehdy nastoupila k Nové scéně Východní Čechy, jednalo se o zájezdové divadlo, u něhož působila Jana Ebertová pod režijním vedením Viktora Šulce. Souběžně se objevovala na počátku 40. let ve filmu. O její první roli, premiantce třídy Zdence Chalupové, do níž se zamiluje student Vaněk (Rudolf Hrušínský), již byla řeč. Talentovaná mladá herečka zazářila také jako učitelská dcerka Cilinka, která marně touží po opětování lásky od mladého hudebníka Františka Kmocha ve filmu TO BYL ČESKÝ MUZIKANT (1940), jehož ztvárnil Otomar Korbelář. Ve stejném roce hraje Jana ještě několik dalších menších rolí, mezi nimiž je také Milada, věrná přítelkyně hlavní hrdinky Karly v psychologickém snímku PACIENTKA DOKTORA HEGLA (adaptace románu Marie Pujmanové). Do konce války se již pak Jana Ebertová před kamerou neobjevila. Poté nastoupila do Státního divadla v Ostravě, kde působila v letech 1948 – 1952. Její nejvýznamnější rolí na této scéně byla postava Mahuleny v Zeyerově díle RADÚZ A MAHULENA. Příležitostně se také objevuje před kamerou, výborný herecký výkon podává v postavě Korduly ve filmu STRAKONICKÝ DUDÁK z roku 1955, v němž je hereckým partnerem Jany Ebertové Ladislav Pešek. Později vytvořila ještě několik rolí a objevovala se také v televizi. Diváci si ji budou zřejmě ještě pamatovat v postavě Zlámalky ve filmu NÁŠ DĚDEK JOSEF (1976). Více hereckých příležitostí dostala paní Jana na divadelní scéně. Po ostravském angažmá ji mohli dlouhá léta vídat diváci na divadelních prknech v Brně, kde se objevila ve dvou divadlech. V letech 1952 – 1960 působila v Divadle J. Fučíka. Na této scéně vytvořila mnoho zajímavých rolí, z režisérské spolupráce vzpomíná zejména na p. L. Smočka. Pod vedením ředitele Milana Páska pak v letech 1960 – 1976 stála paní Jana na scéně Divadla bratří Mrštíků, poté odešla do důchodu. Paní Jana již dlouhá léta žije v krásném moravském městě – v Brně, kde se narodil její manžel a kam se také ona za ním přistěhovala. Byl jím významný představitel v oblasti vážné hudby, Prof. PhDr. Otakar Trhlík (19. ledna 1922 – 27. srpna 2005). Činnost Otakara Trhlíka má obrovský záběr. V prvé řadě působil jako dirigent, jehož si po absolvování konzervatoře vybral do svého orchestru jako asistenta další významný umělec Václav Talich. Umělecká dráha Otakara Trhlíka zahrnuje působení u Státní opery v Ostravě, byl též uměleckým šéfem Symfonického orchestru Čs. rozhlasu v Bratislavě. Jeho nejdelším profesním působením byla pozice šéfdirigenta Janáčkovy akademie v Ostravě v letech 1968 až 1986. Opomenout nelze ani jeho činnost profesora dirigování na JAMU v Brně či pozice uměleckého šéfa Státní filharmonie v Brně (1995 – 1996). Z manželství Jany Ebertové a Otakara Trhlíka vzešly dvě děti. V roce 1951 se narodil pozdější vysokoškolský profesor PhDr. Michal Trhlík, jeho sestra, Mgr. Barbora Trhlíková, provdaná Hammondová, se narodila roku 1953. Zdroj: FIKEJZ, M.: Český film – Herci a herečky, I. díl, Praha, 2006 Zvláštní a veliké poděkování patří PhDr. Michalu Trhlíkovi za zprostředkování informací o životě a činnosti jeho maminky paní Jany Ebertové.