Prokop Diviš

POZOR, SPOILER Je bouřka a lidé se modlí. Píše se rok 1736. Věřící potentáti právě probírají práci Prokopa Diviše. Někteří horují proti němu, ale některým to zase tolik nevadí. Potíž je v tom, že městská rada odmítá posílat své děti na klášterní školu, kde páter Prokop vykládá své „bludy“. Tím také rada odmítá přispět každoročním peněžitým příspěvkem. Prokop Diviš je přeložen do Přímětic. Jezuité jsou sice i tam, mají tam statek, ale Prokop bude na faře, takže by měl mít klid. A tam už se chystá jeho přijetí. Doktor Pichler zrovna vyučuje studenty o nervech v lidském těle, když se pak s Prokopem zabere do debaty o léčení elektrikou a elektřinou v lidském těle. Prokop jí také léčí kováře a dalšího pacienta Douděru nabádá, aby již nechodil na robotu. Také svíčky „hromničky“ odmítá světit. Prokop se dozvídá o s mrti kolegy v Rusku, pak přichází správce, který trvá na tom, aby Douděra na robotu chodil. Pak je Prokop pozván až k Marii Terezii a vůbec ke dvoru, aby prokázal svou pravdu. To se mu daří také za pomoci hřebíků v paruce. Ale doma využívají jeho nepřítomnosti k nekalým rejdům. Když se Prokop vrátí zpět, uvěří zprávě o oslepnutí jedné jeho pacientky. Až ve Znojmě se dozví, že to je nesmysl. Lidé pomáhají postavit bleskosvod. To je ovšem trnem v oku několika lidem a ti šíření pomluv jen podporují. Prokop už nemá dalších sil vzdorovat, a tak i kácení bleskosvodu jen přihlíží. Nakonec je u církevní komise, kde obhajuje své učení jak teologické, tak fyzické. Bude mít jeho řeč na tyto lidi nějaký vliv?