Zdivočelá země

Řada 1: Seriál Zdivočelá země natočil režisér Hynek Bočan podle předlohy Jiřího Stránského (knihy Zdivočelá země a Aukce), scénář vytvořili ve spolupráci. Hlavní postavou je Antonín Maděra (Martin Dejdar), český pilot létavší za 2. světové války v Británii a nyní se navracející domů - do pohraniční vsi Svatý Štěpán, kde je, jako jediný rodák, s nadšením přijat starostou Brabencem, jenž mu ihned přiděluje jeho rodný dům. Když dá Maděra svůj dům do pořádku, je stavení zničeno a Maděra se okamžitě rozhoduje odejít; starosta se ho však snaží přesvědčit, aby zůstal, a tak mu nabídne veliký statek a Maděra přijímá. Statek je obýván cowboyi, lépe řečeno chlapci, kteří si na ně pod vedením Cassidiho (Jiří Langmajer) hrají, majíce - jak bylo po válce obvyklé - ve svém držení celý arsenál zbraní; tyto chlapce usměrňuje Martin Kanda (Jiří Schmitzer), policista, který ve Svatém Štěpáně hledá kdesi schovaný archiv Gestapa, ten se samozřejmě snaží získat i nacisti. Maděra cowboye i Kandu na statku nechává, alespoň má někoho, kdo mu pomůže s těžkou prací. Kromě nošení vody, hledání studny a obstarávání potřeb statku pomáhá Maděra Kandovi ve hledání archivu. Vše ale začne být nebezpečné, když se začnou objevovat informace o záhadné osobě a začínají, pravděpodobně její rukou, umírat lidé v okolí... Mimo to má statek také problémy s nereálnými dodávkami, což se však Maděrovi podaří vyřešit vytvořením pastvinářského družstva. Když se spolupracovníkům nacistů nepodaří dostat Maděru ze statku přímo, vylákají většinu obyvatel pryč a snaží se odvézt to, co chtěli; dojde však k otevřenému konfliktu a když se usadí prach, ukáží se nečekaná fakta... Komunistická strana stále posiluje a pochopitelně jí vadí západní pilot v čele pastvinářského družstva, jež ho chrání, neboť vzorově prosperuje. I přesvědčený starosta se snaží Maděru přesvědčit, aby ze svého družstva vytvořil JZD, ale on odmítá, i když přijde velké sucho r.1947; to se celé obci podaří přežít, ale pak přichází Únor ´48. Maděra sleduje stupňující se tlaky na jeho osobu, jimž se snaží čelit, i to, jak jsou jeho přátelé vyhazováni z armády... Seriál má velmi dobré obsazení v čele s Martinem Dejdarem, Jiřím Schmitzerem, Jiřím Langmajerem, Jana Hubinská a Markéta Hrubešová (tu dnes můžete vídat v seriálu Ulice). Z dalších bych zmínil Adama Nováka, jenž zde dostal vhodnou roli hlavně s jemu sedšími dialogy, díky čemuž je jeho jinak průměrně významná postava jednou z nejzajímavějších. Řada 2: Druhá řada seriálu Zdivočelá země navazuje na první po dvou letech, tedy v roce 1953, kdy, jak známo, zemřeli devět dní po sobě J. V. Stalin a K. Gottwald, což se nedalo v příběhu nezmínit. Očekává se uvolnění a propuštění politických vězňů, avšak Antonín Maděra je stále ve vězení. Z většiny cowboyů se postupně stávají studenti a pracující a STB se pochopitelně snaží nasadit nějakého ,,zvěda" do svatoštěpánského družstva... I druhá řada nabízí mnoho vtipných momentů a různých subpříběhů. Ilonku Maděrovou se mocní snaží odstěhovat co nejdál, čemuž zabrání Martin Kanda; u této příležitosti se též ukazuje krásný karierní postup bývalého starosty Brabence. Nedaleko Svatého Štěpána je hranice, pravda, s NDR, ale ,,Stačí se dostat do Berlína a pak už můžou na Západ přejet - tramvají."; koná se tedy ,,stavba mládeže" ke zlepšení možnosti kontroly hranice. O asi nejvtipnější scénu se však postará návštěva ze SSSR, před níž se konají zuřivé přípravy a dohady, zda je naším vzorem ,,Sovětský svaz" či ,,sovětský kolchoz", ale přijevšího muže nijak nezajímají pionýři ani transparenty, ale právě nepřítomný Maděra, kterého znal... Ve druhé řadě dostává také velký prostor oblast komunistického vězení a uranových dolů, které přináší spoustu nových postav. I ve druhé řadě se objeví většina postav (a herců) z řady první, přibývají hlavně děti a Maděrovi spoluvězni, mezi nimiž objevíme snad samé známé a výborné herce, jmenovat raději nebudu... Řada 3: Třetí řada Zdivočelé země začíná 20.8.1968, tedy v den před noční invazí vojsk Varšavské smlouvy kromě Rumunska. Seriál celkem podrobně popisuje bezprostřední následky invaze, jedním z nichž byl i masový odpor proti ní. Lidé se aktivizují ještě víc, sepisují petice a ve Svatém Štěpáně (toho času jen Štěpáně), kam přišli právě východní Němci, obyvatelé připravují Smetanovy a Sabinovy Branibory v Čechách. Takzvaná kontrarevoluce je ovšem nakonec potlačena, unesená vláda se vrací podepsavši Moskevské protokoly (František Kriegl odmítl podepsat a málem se nevrátil), lidé z většiny upadají do apatie a moc normalizačních komunistů se upevňuje. Zde se na některých postavách nádherně ukazují názorově vrtošivé povahy, zvláště vždy aktivní Hejl, který se otáčí jako korouhvička jenom, aby ze situace co nejvíc získal; i další se pak podřizují režimu a vzniká například asi nejhezčí scéna, kdy učitel a ředitel (mimochodem režisér představení Braniborů) pokládá třídě otázku ,,Na kterých světadílech leží Svaz sovětských socialistických republik a kolik má svazových republik?"; absolventi historické geografie se pousmějí už nad absurditou takového dotazu, neboť údaj, který se mění podle názoru dotyčného představitele je poněkud zbytečné vyučovat na ZŠ; avšak tato scéna je ještě korunována svým zakončením, kdy učitel prohledává tašku Pýtovu synu Filipovi hledaje nevhodné čtení, se kterým se však doma den předtím vypořádali a domluvili na společném oficielním postupu; Filipovu odpověď je třeba slyšet, proto nebudu citovat. Hlavními postavami jsou stále Antonín Maděra a Martin Kanda a zatímco na Maděrovu ženu Ilonku začíná doléhat mužova častá a dlouhodobá nepřítomnost (má koně v Karlových Varech a tráví s nimi mnoho času), Kanda již žije celkem spokojeným životem. Celkem v klidu sleduje výše popsané situace, ale z míru jej vyvede návrat největšího seriálového záporáka Ševčíka, zvaného Knír, jenž se hodlá pomstít těm, kdo ho (ve druhé řadě) poslali zpátky do vězení; potom, co se s ním Kanda vypořádá, řeší také problém své ženy Mirky, učitelky na místní základní škole; již zmíněný ředitel totiž chce, aby učitelé věděli o dětech a hlavně jejich rodinách naprosto všechno a také to samozřejmě postupovali patřičným místům. Avšak největším problémem, který Martin Kanda, bývalý policista, řeší, je neznámý udavač nastrčený na statek; každému z jeho obyvatel včetně spolupráci kdysi podepsavšího Harryho, bývalého Maděrova spoluvězně Lojzy a synovce jiného ze spoluvězňů Edy by většina osazenstva statku věřila, přesto STB ví úplně všechno, co se na statku stane a řekne. I díky onomu udavači se Maděra ocitá zpátky ve vězení a jsou snahy na něj najít něco, za co by mohl být odsouzen. Také třetí řada díky svým výborným autorům Jiří Stránský a Hynek Bočan věrně a podrobně ukazuje dobu od poloviny čtyřicátých let blíže k současnosti a lze doufat, že bude navázáno dalšími řadami s ukončením ať už během osmdesátých let nebo až v polovině let devadesátých. K hodnotě seriálu zajisté přispěla i osobní zkušenost především Jiřího Stránského, a to i s vězením v podobných dobách, kdy se do něj dostává Maděra; je i dobré, že Zdivočelá země nabízí srovnání ,,komunistických" vězení padesátých let a konce let šedesátých. Ve třetí ředě opět uvidíme nejlepší české herce bohužel již bez Jiřího Langmajera; možná ještě více než dřív dominují Martin Dejdar a Jiří Schmitzer, k nim samozřejmě Jana Hubinská a Veronika Jeníková a další již v minulosti obsazení. Jelikož Maděrovy děti za ty roky znatelně vyrostly, nahradili jejich představitele Filip Tomsa, Filip Cíl a Hana Vagnerová, přičemž zejména poslední jmenovaná zaslouší vyzdvižení za krásný výkon v roli Ivanky s nádhernou návazností na svou předchůdkyni Rositu Erbanovou. Posledním novým hercem, kterého musím zmínit, je Matyáš Valenta v roli již zmíněného Filipa.