Královna Margot

Paříž, 1572. Francouzský král Karel IX. podporován svou matkou, Kateřinou Medicejskou, souhlasí s usmířením mezi katolíky a hugenoty. Smír má být zpečetěn sňatkem princezny Margot s navarským králem Jindřichem, svatební veselí se ale stává pouze záminkou k masakru hugenotů (Bartolomějská noc). Díky Margot se Jindřich zachrání, ale královna Kateřina Medicejská splétá další sítě na jeho zlikvidování. Margot mezitím podléhá dvoření protestantského šlechtice La Mole... Je obecně známo, že Alexandre Dumas ve svém díle často překrucoval historii, zvláště markantní je to v případě Královny Margot, kdy zkresleně podal obraz důležitých historických osobností. Nijak to ale nebránilo popularitě, kterou si příběh – stejně jako jiné – získal. Do filmové podoby byla Královna Margot převedena několikrát, ve Francii hned dvakrát v němé éře. K tématu se v roce 1954 vrátil režisér Jean Dréville, scénář vypracoval další slavný režisér, Abel Gance. Film ve výsledku není příliš přesvědčivý, protože se snaží skloubit věrnost literární předloze s hollywoodskou romantikou, přesto se dodnes jedná o solidní kostýmní podívanou (autorkou kostýmů byla osvědčená Rosine Delamare). Za zmínku stojí herecký výkon především Jeanne Moreau, zdařilá je i kreace zlé královny Kateřiny Medicejské v podání Françoise Rosay. Výjimečně v dramatické (i když velmi malé) se tu objevil i Louis de Funés jako astrolog. Ve Francii měl film premiéru 24. listopadu 1954.