Po stopách hvězd: Vlasta Chramostová

Kdybychom dnes mezi českými osobnostmi hereckého života hledali někoho, jehož život by tak dokonale kopíroval události dvacátého století, dříve nebo později by v této pomyslné soutěži zvítězilo jméno herečky Vlasty Chramostové. Vlasta Chramostová se narodila v roce 1926 v Brně, dětství prožila ve Skryjích u Moravského Krumlova. V Brně pak vystudovala Státní konzervatoř, poté působila ve Svobodném divadle v Brně (1945). Krátce hrála v Městském divadle v Olomouci (1945-1946), pak se vrátila do Brna (Státní divadlo Brno, 1946-1949). Přešla do Prahy a stala se přední členkou Vinohradského divadla (1950-1970). V roce 1969 jí pak byla kvůli politickým postojům zakázaná činnost ve filmu, televizi a rozhlase. Její zapojení do uměleckého disentu vyústilo v tzv. bytové divadlo, které provozovala v letech 1976-1980. V roce 1977 podepsala Chartu 77. V lednu 1989 se zúčastnila vzpomínkového aktu za Jana Palacha. Byla podmíněně odsouzena k trestu odnětí svobody. Listopadové revoluce v roce 1989 se samozřejmě aktivně zúčastnila a tyto události znamenaly její velký návrat mezi přední osobnosti české kultury. V roce 1990 byla jmenována čestnou členkou Národního divadla. V letech 1949?1969 hrála v pětadvaceti filmech, hrála též v televizních inscenacích a seriálech. Její filmová kariéra začala ještě v době jejího brněnského angažmá. Výraznou roli si zahrála v psychologickém dramatu Spalovač mrtvol po boku Rudolfa Hrušínského. V roce 1969 dostala zákaz činnosti před kamerou, znovu se přední mohla vrátit až po sametové revoluci, v roce 1990 natočila televizní film Zpráva o pohřbívání v Čechách. Hrála ve filmech Je třeba zabít Sekala a Kuře melancholik, za které byla nominována na Českého lva. Později vynikla v hlavní roli televizního filmu PF 77, za kterou dostala v roce 2004 televizní cenu Elsa. Za celoživotní přínos divadlu převzala v roce 2007 Zvláštní cenu Thálie. Státním vyznamenáním, Řádem T. G. Masaryka III. třídy, byla v roce 1998 oceněna za zásluhy o demokracii a lidská práva. Vlasta Chramostová byla od roku 1950 poprvé provdaná za Bohumila Pavlince, komunistického ředitele Československého rozhlasu v Brně. S ním se později rozvedla a žila s výtvarníkem Konrádem Babrajem. V roce 1971 se pak provdala za kameramana Stanislava Milotu. Česká televize