Eugen Neufeld

Roku 1900 začínal jako herec provinčních divadel c.k. monarchie. Zřejmě kolem roku 1912 následoval volání bratra Max Neufeld, který získal angažmá v divadle Josefstadt. Roku 1913 debutoval filmem UNTER FALSCHER FLAGGE. Po boku bratra hrál např. ve filmech DON CÄSAR, GRAF VON IRUN či DER PFARRER VON KIRSCHFELD a stejně tak kopíroval i jeho popularitu, i když byl stále „tím druhým“. V letech 1919 až 1925 natáčel LEIBFIAKER BRATFISCH. Děj filmu se točí kolem tzv. Mayerlingské aféry, kde korunní princ Rudolf a baronka Mary Vetserová spáchali na zámku Mayerling sebevraždu. Film se začal natáčet roku 1919, ale Habsburkové, spíše jejich okolí, použilo veškerých kontaktů a známostí, aby práce zastavili. Film je vyprávěn pohledem Josefa Bratfische - kočího, který tehdy 17letou baronku vezl naposledy. Josef Bratfisch byl skutečná postava, zemřel 16. prosince 1892, jeho hrob dodnes existuje. Navštívíte-li Vídeň, najdete jej na Hernalserském hřbitově, skupina K, hrob č. 130. Povídá se, že Bratfisch byl zdatným zpěvákem a vypravěčem. V tehdejší době byly cesty dlouhé, přehrávače neexistovaly a tím u korunního prince Rudolfa zabodoval. Protože uměl mlčet, stal se jeho soukromým a nejoblíbenějším kočím. Později, aby se ušetřilo, se začaly jednotlivé scény z filmu vlepovat do jiných. Nakonec to Ottol-Film (produkce) nevydržel a film dotočil. Roku 1927 se herec přestěhoval do Berlína. Domovem se mu stalo divadlo Metropol. Po převzetí moci nacisty se vrátil do Rakouska. Hrál ve dvou filmech svého bratra. Roku 1938 po anšlusu byl vzat do ochranné vazby. V září 1939 byl odsouzen k vězení. Za vinu se mu kladlo mimo jiné lživé informování o tažení v Polsku a dále jej NSDAP vedla jako špicla proti nacionálně-socialistickému režimu. Eugen Neufeld válku přežil. Roku 1948 natočil poslední film - ROSEN DER LIEBE. Pohřben je na vídeňském hřbitově Simmering.