Lidé na kře

POZOR SPOILER Píše se rok 1936. Je krize. K profesoru Junkovi přichází žalovat jeho sestra Máli na jeho dceru Hanču, která byla viděna ve Slapech, ačkoli tvrdila, že má být s filmaři na Šumavě. Ta chce být herečka, ale to je daleko. Další profesorova dcera Pavla je lékařka. Ještě má dva syny, vášnivého fotbalistu Jirku a zatím nezaměstnaného inženýra Zdenka. Otec přichází domů a zavolá si Jirku a Hanču „na kobereček“. Jirka se přizná, že mu děvče dává peníze, což otec ostře odsoudí. Hanča se také přizná, že ve Slapech byla a to s režisérem Frankem Pavelkou. Ani to se otci nelíbí a dceru nazve courou. I Pavla se přizná k příteli. Jí se také dvoří doktor Řípa, kterého ona odmítá. Jirka má poraněnou nohu a vypadá to, že bude mít i práci. Profesorova manželka Anna přichází k Máli, ačkoli byly pohádané a dlouho se spolu nebavily. Vyslala ji tam Hanča, která potřebuje peníze. Chce je pro režiséra, který jí za ně slibuje filmování. Ten pak za ní přichází domů s příslibem sepsání smlouvy a také finanční částkou dvaceti tisíc. Jen ještě musí „navštívit“ filmového podnikatele Bruckmanna. Otec Junek navštěvuje ministra, svého bývalého spolužáka, aby se přimluvil za syna, je však jemně vyhozen. Zato Jirka si místo zajistil. Otec přichází do taneční kavárny pohovořit s režisérem Pavelkou, ale neshodnou se a venku otec omdlí. Je odvezen do nemocnice, kde se zrovna opět Říha dvoří Pavle a nabízí jí prsten s briliantem. A zrovna on je povolán k profesorovi. V kavárně mezitím praskne na Pavelku, že je podvodník. Bruckmann však Hanče roli slíbí. A otec končí na penzi…